Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sekvence zatmění z La Silla

Uznání a copyright: Petr Horálek / ESO

Cesta na vysokohorskou observatoř La Silla v chilské poušti Atacama byla také cestou úplného zatmění Slunce 2. července. Snímky na této kompozitní sekvenci byly pořizované v pravidelných intervalech před a po úplné fázi zatmění a na obrazu je také vidět jak tmavý stín Měsíce dopadal na jedny z nejpokročilejších dalekohledů na planetě Zemi. Snový pohled se dívá na západ k zapadajícímu Slunci a k blížícímu se stínu Měsíce. La Silla byla o něco severněji od středu dráhy stínu, takže nádherná jasné obloha v této oblasti je o něco jasnější k severu (vpravo).

Dodatek autora Petra Horálka: Když jsem v roce 2012 začal sepisovat knihu Tajemná zatmění, pochopitelně jsem narazil i na informaci, že v červenci 2019 se jedno sluneční zatmění odehraje nad observatoří La Silla. To mě ještě nikdo neznal. Byl jsem "ucho" pracující na ondřejovské hvězdárně jako pozorovatel v Evropské bolidové síti pod vedením skvělých astronomů, dr. Pavla Spurného a dr. Jiřího Borovičky. Věnoval jsem se zejména popularizaci astronomie a focení jsem měl jen jako únik od stereotypu při noční práci. Sledoval jsem další skvělé astronomy, jak se jim daří, a jeden z nich, Kamil Hornoch, byl v té době vyslán právě na observatoř La Silla. Kdyby mi někdo tehdy řekl, že sám se na toto magické místo dostanu, navíc jako Fotovyslanec ESO, a budu přímo v první linii fotografů majících výsadní úkol zachytit pro ESO nejlepší záběry celé té nebeské šou, asi bych se mu jen vysmál. Ale člověk občas musí riskovat, a tak jsem i já o dva roky později učinil jeden risk - utekl jsem z Česka na Nový Zéland, sběrem ovoce si vydělal na snový výlet na Cookovy ostrovy (vše popsal ve své druhé knize Dobytí jižního hvězdnatého ráje), na popud své kamarádky Jany Polednikové zaslal několik obrázků i do ESO a o pár měsíců později byl zázračně vybrán jako onen první český fotovyslanec ESO. Se zbytkem peněz jsem se tak v roce 2015 vydal do Chile, abych i s nulou na kontě dokončil celou tu túru po světě a užil si observatoře ESO s myšlenkou, že se tam už nejspíš nikdy nepodívám. A že až se vrátím do Česka, holt se někde usadím, nebo budu žebrat na nádraží, ovšem jako ten nejšťastnější žebrák, neboť v hlavě budu mít stále vzpomínky na ten jedinečný rok, co jsem zažil. Ale ten risk se mi vyplatil zcela neočekávatelně. Snímky pro ESO se staly populární, spolupráce se prohloubila a před rokem jsem dostal na starost režii propagačního videa o letošním zatmění nad La Sillou. A pak přišla ta nejúžasnější otázka z vedení ESO: "A nechtěl byste se celé události zúčastnit? Potřebujeme dokumentaci do tiskových materiálů." A tak jsem se octl na La Sille znovu, tentokráte přímo proti úchvatnému nebeskému představení, obklopen všemožnými přístroji a mající dokonalý výhled. Když celá ta nebeská paráda skončila, vlhly mi oči štěstím. Před 7 lety jsem o tom jen psal v knize. Před pár okamžiky jsem toho byl součástí. Někdy stačí jen méně toužit či tlačit na pilu a více důvěřovat osudu. Pokud je splnění nějakého snu člověku opravdu souzeno, nakonec to vždycky dobře dopadne...

Seznam odkazů v popisu

  1. ESO.org: A 360 degree panorama of a unique cloudscape over La Silla
  2. Youtube.com: European Southern Observatory (ESO) Live Stream
  3. APOD: 2019-07-04 Ve stínu Měsíce
  4. ESO.org: 2019 total solar eclipse time-lapse, La Silla Observatory

Štítky: Tse, Timelapse


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »