Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Apollo 11 vynáší lidi k Měsíci

Uznání videa: NASA

Všichni mohli Měsíc vidět. Nikdo tam nikdy nebyl. Dnes před 50 lety se lidé na celé zeměkouli dívali, jak silná raketa Saturn V vynáší lidi - k Měsíci. Někteří lidé v kosmonautice tvrdili, že kosmické lety jsou tak složité, že příliš mnoho věcí musí správně pracovat, takže Apollo 11 skončí jako další užitečný pokus pro pozdější úspěšné přistání na Měsíci. Ale na Měsíc doletěli. Video začíná příjezdem kosmonautů Aldrina, Armstronga a Collinse k připravené raketě. Start velké a mohutné rakety Saturn V sledovaly davy lidí na mysu Canaveral na Floridě v USA a v televizi na celém světě. Události, ke kterým došlo v příštích několika dnech, včetně dramatické procházky po Měsíci tuto sobotu před 50 lety, se budou navždy připomínat jako milník v historii lidstva a bezkonkurenční demonstrace lidského důmyslu. Tento týden se na mnoha místech ve světě plánují oslavy 50. výročí prvního přistání lidí na Měsíci.

NASA vzpomíná: 50. výročí Apolla: Další velký krok

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: 50 years ago: The First Flight of the Saturn V
  2. NASA: Earth's Moon - Our natural satelite
  3. NASA: Apollo 11
  4. Wikipedia: Apollo_10
  5. NASA: Apollo 11 Launch HD SILENT
  6. Wikipedia: Buzz_Aldrin
  7. Wikipedia: Neil_Armstrong
  8. Wikipedia: Michael_Collins_(astronaut)
  9. Youtube.com: Apollo 11 Saturn V Launch Camera E-8
  10. NASA: What Was the Saturn V?
  11. Wikipedia: Cape_Canaveral
  12. Wikipedia: Florida
  13. Wikipedia: United_States
  14. APOD: 1995-09-22 Standing on the Moon
  15. NASA: Apollo 50th
  16. NASA: Events Celebrating Apollo's 50th Anniversary
  17. APOD: 2017-07-22 Apollo 11: Chytání trochy Slunce

Štítky: Launch, Měsíc, Apollo 11


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »