Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Apollo 11: Sestup a přistání na Měsíc

Uznání videa: NASA, Apollo Flight Journal Compilation & Copyright: W. David Woods

Nikdy předtím se to nestalo. Ale po slovech "můžete jít na přistání" ("You're Go for landing") tuto sobotu před 50 lety se kosmonauté Apolla 11 Aldrin a Armstrong o to mohli poprvé pokusit. Příštích několik minut bylo více než dramatických, jelikož se pod nimi objevilo nečekané pole balvanů a příliš strmý kráter. Armstrong se klidně vznášel pomocí raketového motoru s ubývajícím palivem nad lunárním povrchem a přitom hledal ploché a čisté místo pro přistání. Zbývalo pouze pár sekund paliva, za pomoci Aldrina a řídícího střediska předávajícího údaje, Armstrong konečně bezpečné místo našel a Orla tam posadil. Mnoho lidí na Zemi živě poslouchalo celou konverzaci a s úlevou a nadšením uslyšeli, že Orel přistál ("The Eagle has landed") a lidé poprvé přistáli na Měsíci. V tomto videu o sestupu a přistání jsou zkombinovány dva zvukové záznamy, videozáznam podobný tomu, co viděli kosmonauté, texty dialogů a údaje o náklonu přistávacího modulu. Video končí panorámatem lunární krajiny, která byla vidět venku. O pár hodin později mohli stovky miliónů lidí na celé Zemi, spolu jako jeden sledovat, jak jedni z nich kráčejí po Měsíci.

NASA vzpomíná: 50. výročí Apolla: Další velký krok

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Aldrin
  2. NASA: Armstrong
  3. NASA: Apollo 11 Video Library
  4. NBCnews.com: Apollo 11 Plus 45: How Neil Armstrong Saved the Day on the Moon
  5. Wikipedia: Neil_Armstrong
  6. Wikipedia: Buzz_Aldrin
  7. SpaceCenter.org: Space Center Houston
  8. NASA: Apollo 11 Lunar Module / EASEP - NSSDCA/COSPAR ID: 1969-059C
  9. NASA: Moon
  10. Youtube.com: Apollo 11: The Complete Descent
  11. APOD: 2012-08-30 Panoráma místa přistání Apolla 11
  12. NASA: Lunar module
  13. Wikipedia: Apollo_11_in_popular_culture#Public_reception
  14. NASA: Earth

Štítky: Apollo 11, Descent, Měsíc


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »