Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. srpen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. srpen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Člověk jako kosmická loď

Uznání: NASA, ESA, Hubble, and J. Maiz- Apellániz (IAA); Acknowledgement: D. De Martin;
Human Image Copyright: Charis Tsevis; Composition: R. J. Nemiroff

Jste kosmická loď plující vesmírem. Stejně jako váš pes. My všichni s sebou celým životem neseme bilióny mikroorganismů. Toto množství baktérií, fungi a archaea má jinou DNA než vy. Dohromady se jim říká mikrobiom a vaše posádka převyšuje množství vašich vlastních buněk. Členové vaší posádky vytvářejí společenství, pomáhají vám zažívat potravu, účastní se bitev proti vetřelcům a někdy dojíždějí v kapalné superdálnici z jednoho konce vašeho těla na druhý. O vašem mikrobiomu toho ovšem zůstává mnoho neznámého. Vy jste kapitán(ka), a když se budete k vaší posádce pěkně chovat, tak budete moci prozkoumat více místního vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Microorganism
  2. MicrobiologyOnline.org: Bacteria
  3. MicrobiologyOnline.org: Fungi
  4. MicrobiologyOnline.org: Archaea
  5. APOD: 2012-08-21 DNA: Molekula, která vás definuje
  6. NASA: Microbial Creatures in Space
  7. Nature.com: Microbial communities
  8. TypesOfBacteria.co.uk: Friendly Bacteria in the Digestive System
  9. ScienceMag.org: Taking Stock of the Human Microbiome and Disease
  10. ScientificAmerican.com: How bacteria sneak into your blood through your mouth
  11. NPR.org: Finally, A Map Of All The Microbes On Your Body
  12. Youtube.com: The Invisible Universe Of The Human Microbiome
  13. Youtube.com: Rob Knight: How our microbes make us who we are
  14. UniverseToday.com: Foto: Star Trek
  15. Utah.edu: Your Changing Microbiome
  16. APOD: 2010-07-13 Mozaika: Vítejte na planetě Zemi

Štítky: Human, Spaceship, Mikroorganismy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »