Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. listopad 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. listopad 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Arp 273: Zápasící galaxie z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & Copyright: Rudy Pohl

Co se děje s těmito spirálními galaxiemi? I když podrobnosti zůstávají nejisté, tak se zdá jisté, že jde o titánskou bitvu. Horní galaxie je samostatně označená UGC 1810, ale spolu se svými kolizními partnery je známá jako Arp 273. Celkový tvar UGC 1810, zvláště vnějšího obvodového prstence, je nejspíš výsledkem divokých a bouřlivých gravitačních interakcí. Modrou barvu vnějšího prstence nahoře způsobují hmotné hvězdy, které jsou modré a horké a vznikly teprve před několika milióny lety. Vnitřní část horní galaxie, která samotná je starší spirální galaxie, se jeví červenější a protkaná chladným filamentárním prachem. V pozadí je vidět několik jasných hvězd, které s galaxiemi ve srážce vůbec nesouvisí a v pozadí je také několik velmi vzdálených galaxií pozadí. Arp 273 se nachází asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Andromedy. UGC 1810 bude nejspíš v několika příštích miliardách let pohltí své galaktické společníky a nabude klasický spirální tvar.

Seznam odkazů v popisu

  1. Pinimg.com: Foto: bílá kočička :-)
  2. APOD: 2017-05-10 UGC 1810: Divoce interagující galaxie z Hubbla
  3. APOD: Colliding Galaxies
  4. Wikipedia: Arp_273
  5. APOD: 2016-12-18 Galaxie Kolo od vozu z Hubbla
  6. Phys.org: What happens when galaxies collide?
  7. Cwru.edu: Gravitational Tides
  8. APOD: 2013-05-14 Srážky galaxií: Simulace versus pozorování
  9. WebExhibits.org: Why are hot things colored? (incandescence) - Seeing heat
  10. APOD: 2015-10-23 Galaxie Messier 94
  11. NASA: How do stars form and evolve?
  12. APOD: 2011-04-21 Pekuliární galaxie z Arp 273
  13. SpaceTelescope.org: Zoom into Arp 273
  14. Space.com: Hubble Telescope Reveals Milky Way Galaxy's Cannibal Past
  15. Wikipedia: Satellite_galaxies_of_the_Milky_Way
  16. APOD: 2012-01-07 Velká spirální galaxie NGC 1232

Štítky: Spirální galaxie, Arp 273, Galaxie ve srážce


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »