Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. prosinec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mapa horkých skvrn povrchu neutronové hvězdy J0030

Uznání: NASA, NICER, GSFC's CI Lab

Jak opravdu vypadá neutronová hvězda? Tyto hvězdy velikosti města jsou příliš malé a příliš daleko, než aby se je zatím podařilo rozlišit. Nedávno byla ovšem vytvořena první mapa poloh a velikostí horkých skvrn na povrchu neutronové hvězdy pečlivým modelováním poklesů a vzestupů jasnosti rentgenového záření rychle se otáčející se hvězdy. Na obrázku je ilustrativní mapa horkých skvrn pulzaru J0030+0451 založená na nejpravděpodobnějším modelu a zbytek povrchu pokrývají záplaty falešné modré. J0030 se otáčí jednou za 0,0049 sekund a nachází se asi 1000 světelných let daleko. Mapa byla vypočtena z údajů rentgenového dalekohledu NASA NICER (Neutron star Interior Composition ExploreR) na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Vypočtené polohy těchto horkých skvrn jsou překvapivé a není jim dobře rozumět. Jelikož jsou jevy gravitační čočky u neutronových hvězd silné, tak J0030 vůči Zemi ukazuje více než polovinu svého povrchu. Studium vzhledu pulzarů jako je J0030 umožňuje přesnější odhad hmotnosti, poloměru a vnitřní fyziky neutronových hvězd, která těmto hvězdám znemožňuje implozi do černé díry.

Seznam odkazů v popisu

  1. NorthWestern.edu: Neutron Star Over Chicago
  2. NASA: NASA’s NICER Delivers Best-ever Pulsar Measurements, 1st Surface Map
  3. Phys.org: Magnetic hot spots on neutron stars survive for millions of years
  4. NASA: X-Rays
  5. NASA: NASA’s NICER Sizes Up a Pulsar, Reveals First-ever Surface Map
  6. Wikipedia: Pulsar
  7. arXiv.org: Pulsed Gamma-rays from the millisecond pulsar J0030+0451 with the Fermi Large Area Telescope
  8. Forbes.com: NASA's NICER Mission Reveals An Unexpected Neutron Star Surprise
  9. NASA: What is a light-year and how is it used?
  10. IopScience.org: J0030_Model_Side-by-Side_.gif
  11. NASA: About NICER
  12. APOD: 2015-11-09 Stavba Mezinárodní kosmické stanice
  13. Harvard.edu: PSR J0030+0451 Mass and Radius from NICER Data and Implications for the Properties of Neutron Star Matter
  14. Harvard.edu: A NICER View of PSR J0030+0451: Millisecond Pulsar Parameter Estimation
  15. Harvard.edu: Hot Spots on Neutron Stars. II. The Observer's Sky
  16. NASA: Black Holes and Neutron Stars
  17. All-Free-Download.com: Foto: kočička studuje :-)
  18. Harvard.edu: Constraining the Neutron Star Mass─Radius Relation and Dense Matter Equation of State with NICER. II. Emission from Hot Spots on a Rapidly Rotating Neutron Star
  19. IoP.org: Focus on NICER Constraints on the Dense Matter Equation of State
  20. APOD: 2018-09-30 Osamělá neutronová hvězda v supernově E0102 72.3
  21. Berkeley.edu: Black Holes FAQ

Štítky: Povrch, Neutronová hvězda, Nicer


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »