Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. leden 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. leden 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Horské hřebeny a stopy na Marsu

Uznání: NASA, JPL-Caltech, MSSS; Processing & Copyright: Thomas Appéré

Někdy se dokonce i vozítka na Marsu zastaví, aby mohla obdivovat scenérii. Vozítko Curiosity se koncem minulého listopadu na Marsu zastavilo vyfotografovat impozantní okolí kolem sebe. Jedna věc k obdivování přímo vpředu byl neobvyklý plochý kopec zvaný Central Butte, který vozítko Curiosity studovalo už pár dní před pořízením tohoto snímku. Vpravo byl vidět 5 kilometrů vzdálený Mount Sharp, centrální vrchol celého kráteru Gale, jehož vnitřek Curiosity zkoumá. Sírany pokrytá hora Mount Sharp vypadá na tomto kolorovaném snímku pořízeném přes červený filtr docela bílá. Zcela vlevo je ve velice tmavém stínu jižní svah hřebene Vera Rubin, což je vyvýšení prozkoumané Curiosity už dříve. Mezi hřebenem a butte zanechala svoje stopy kola Curiosity při svém pohybu vpřed až mimo scénu. V popředí jsou na snímku vidět současné oči lidstva na Marsu: komplex samotného robotického vozítka Curiosity. Pokud vše půjde dobře, tak později v tomto roce bude NASA mít na Marsu další vozítko a tedy i oči. Dnes můžete pomoci vozítko pojmenovat, ale jen do zítřka, kdy můžet dát svůj hlas naposledy.

Vyberte jméno pro Mars 2020 Rover: Volte zde!.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Mars Curiosity Rover
  2. NASA: Sols 2597-2599: A Bounty of Targets
  3. APOD: 2016-10-05 Rozpadající se vrstvená svědecká hora na Marsu
  4. NASA: Sols 2577-2578: En Route Around Central Butte
  5. Wikipedia: Mount_Sharp
  6. APOD: 2011-07-29 Kráter Gale
  7. Wikipedia: Sulfate
  8. Flickr.com: Thomas Appéré: Late afternoon of sol 2595
  9. APOD: 2018-09-10 Vyhlídka Curiosity z hřebenu Vera Rubin Ridge
  10. APOD: 2019-12-20 Pozdní odpoledne na Marsu
  11. APOD: 2017-11-20 Selfie vozítka Curiosity na Marsu
  12. NASA: National Aeronautics and Space Administration (NASA)
  13. Youtube.com: NASA’s 2020 Rover Moves into Mars Simulation Chamber (time lapse)
  14. NASA: Mars 2020 Mission: Name the Rover Contest

Štítky: Buttes, Mount Sharp, Curiosity


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »