Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. leden 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. leden 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Horské hřebeny a stopy na Marsu

Uznání: NASA, JPL-Caltech, MSSS; Processing & Copyright: Thomas Appéré

Někdy se dokonce i vozítka na Marsu zastaví, aby mohla obdivovat scenérii. Vozítko Curiosity se koncem minulého listopadu na Marsu zastavilo vyfotografovat impozantní okolí kolem sebe. Jedna věc k obdivování přímo vpředu byl neobvyklý plochý kopec zvaný Central Butte, který vozítko Curiosity studovalo už pár dní před pořízením tohoto snímku. Vpravo byl vidět 5 kilometrů vzdálený Mount Sharp, centrální vrchol celého kráteru Gale, jehož vnitřek Curiosity zkoumá. Sírany pokrytá hora Mount Sharp vypadá na tomto kolorovaném snímku pořízeném přes červený filtr docela bílá. Zcela vlevo je ve velice tmavém stínu jižní svah hřebene Vera Rubin, což je vyvýšení prozkoumané Curiosity už dříve. Mezi hřebenem a butte zanechala svoje stopy kola Curiosity při svém pohybu vpřed až mimo scénu. V popředí jsou na snímku vidět současné oči lidstva na Marsu: komplex samotného robotického vozítka Curiosity. Pokud vše půjde dobře, tak později v tomto roce bude NASA mít na Marsu další vozítko a tedy i oči. Dnes můžete pomoci vozítko pojmenovat, ale jen do zítřka, kdy můžet dát svůj hlas naposledy.

Vyberte jméno pro Mars 2020 Rover: Volte zde!.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Mars Curiosity Rover
  2. NASA: Sols 2597-2599: A Bounty of Targets
  3. APOD: 2016-10-05 Rozpadající se vrstvená svědecká hora na Marsu
  4. NASA: Sols 2577-2578: En Route Around Central Butte
  5. Wikipedia: Mount_Sharp
  6. APOD: 2011-07-29 Kráter Gale
  7. Wikipedia: Sulfate
  8. Flickr.com: Thomas Appéré: Late afternoon of sol 2595
  9. APOD: 2018-09-10 Vyhlídka Curiosity z hřebenu Vera Rubin Ridge
  10. APOD: 2019-12-20 Pozdní odpoledne na Marsu
  11. APOD: 2017-11-20 Selfie vozítka Curiosity na Marsu
  12. NASA: National Aeronautics and Space Administration (NASA)
  13. Youtube.com: NASA’s 2020 Rover Moves into Mars Simulation Chamber (time lapse)
  14. NASA: Mars 2020 Mission: Name the Rover Contest

Štítky: Buttes, Mount Sharp, Curiosity


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »