Vypařování komety ČG

Uznání a license: ESA, Rosetta, NAVCAM

Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet nejsou žádná zřejmá místa, odkud vyvěrají výtrysky, které pak ohony komet vytvářejí. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků pořídila v roce 2015 kosmická sonda ESA Rosetta, která od roku 2014 do roku 2016 kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (kometa ČG) obíhala. Snímek ukazuje, jak na četných místech z jádra komety ČG po přiblížení ke Slunci a zahřátí uniká plyn a prach. Kometa má dva výrazné laloky, větší měří asi 4 kilometry, menší asi 2,5 kilometru a oba spojuje úzký krk. Analýzy ukazují, že k vypařování musí docházet dosti hluboko pod kometárním povrchem, aby mohly vzniknout výtrysky prachu a ledu, které vidíme pronikat přes povrch. Kometa ČG (též známá jako kometa 67P) ve výtryscích ztrácí asi metr na svém průměru při každém ze svých 6,44 roků dlouhých oběhů kolem Slunce, což je rychlost, při které bude kometa za pouhých několik tisíc let zcela zničena. Mise Rosetty skončila v roce 2016 řízeným dopadem na povrch komety ČG.

Seznam odkazů v popisu

1. Planetary.org: Scale comparison of comets visited by spacecraft as of 2014
2. APOD: 2015-02-03 Výtrysky z komety Čurjumov Gerasimenko
3. APOD: 2000-04-13 Výzkum kometárních ohonů
4. ESA.int: Comet on 25 February 2015 – NavCam
5. ESA.int: Europe's comet chaser
6. Wikipedia: 67P/Churyumov–Gerasimenko
7. APOD: 2017-11-06 Výtrysk prachu z povrchu komety 67P
8. NASA: Our Sun
9. Youtube.com: Time lapse: Surface area and evaporation
10. Wikimedia: File:67P Churyumov-Gerasimenko surface.gif
11. APOD: 2016-02-02 Kometa 67P ze sondy Rosetta
12. NASA: Rosetta: Mission Overview
13. APOD: 2016-10-01 Rozloučení s Rosettou