Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. leden 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. leden 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vypařování komety ČG

Uznání a license: ESA, Rosetta, NAVCAM

Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet nejsou žádná zřejmá místa, odkud vyvěrají výtrysky, které pak ohony komet vytvářejí. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků pořídila v roce 2015 kosmická sonda ESA Rosetta, která od roku 2014 do roku 2016 kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (kometa ČG) obíhala. Snímek ukazuje, jak na četných místech z jádra komety ČG po přiblížení ke Slunci a zahřátí uniká plyn a prach. Kometa má dva výrazné laloky, větší měří asi 4 kilometry, menší asi 2,5 kilometru a oba spojuje úzký krk. Analýzy ukazují, že k vypařování musí docházet dosti hluboko pod kometárním povrchem, aby mohly vzniknout výtrysky prachu a ledu, které vidíme pronikat přes povrch. Kometa ČG (též známá jako kometa 67P) ve výtryscích ztrácí asi metr na svém průměru při každém ze svých 6,44 roků dlouhých oběhů kolem Slunce, což je rychlost, při které bude kometa za pouhých několik tisíc let zcela zničena. Mise Rosetty skončila v roce 2016 řízeným dopadem na povrch komety ČG.

Astronomové popularizátoři: Hledají se budoucí přispěvatelé APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Planetary.org: Scale comparison of comets visited by spacecraft as of 2014
  2. APOD: 2015-02-03 Výtrysky z komety Čurjumov Gerasimenko
  3. APOD: 2000-04-13 Výzkum kometárních ohonů
  4. ESA.int: Comet on 25 February 2015 – NavCam
  5. ESA.int: Europe's comet chaser
  6. Wikipedia: 67P/Churyumov–Gerasimenko
  7. APOD: 2017-11-06 Výtrysk prachu z povrchu komety 67P
  8. NASA: Our Sun
  9. Youtube.com: Time lapse: Surface area and evaporation
  10. Wikimedia: File:67P Churyumov-Gerasimenko surface.gif
  11. APOD: 2016-02-02 Kometa 67P ze sondy Rosetta
  12. NASA: Rosetta: Mission Overview
  13. APOD: 2016-10-01 Rozloučení s Rosettou

Štítky: Kometa 67P, Rosetta, Dust tail


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »