Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. leden 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. leden 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vypařování komety ČG

Uznání a license: ESA, Rosetta, NAVCAM

Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet nejsou žádná zřejmá místa, odkud vyvěrají výtrysky, které pak ohony komet vytvářejí. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků pořídila v roce 2015 kosmická sonda ESA Rosetta, která od roku 2014 do roku 2016 kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (kometa ČG) obíhala. Snímek ukazuje, jak na četných místech z jádra komety ČG po přiblížení ke Slunci a zahřátí uniká plyn a prach. Kometa má dva výrazné laloky, větší měří asi 4 kilometry, menší asi 2,5 kilometru a oba spojuje úzký krk. Analýzy ukazují, že k vypařování musí docházet dosti hluboko pod kometárním povrchem, aby mohly vzniknout výtrysky prachu a ledu, které vidíme pronikat přes povrch. Kometa ČG (též známá jako kometa 67P) ve výtryscích ztrácí asi metr na svém průměru při každém ze svých 6,44 roků dlouhých oběhů kolem Slunce, což je rychlost, při které bude kometa za pouhých několik tisíc let zcela zničena. Mise Rosetty skončila v roce 2016 řízeným dopadem na povrch komety ČG.

Astronomové popularizátoři: Hledají se budoucí přispěvatelé APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Planetary.org: Scale comparison of comets visited by spacecraft as of 2014
  2. APOD: 2015-02-03 Výtrysky z komety Čurjumov Gerasimenko
  3. APOD: 2000-04-13 Výzkum kometárních ohonů
  4. ESA.int: Comet on 25 February 2015 – NavCam
  5. ESA.int: Europe's comet chaser
  6. Wikipedia: 67P/Churyumov–Gerasimenko
  7. APOD: 2017-11-06 Výtrysk prachu z povrchu komety 67P
  8. NASA: Our Sun
  9. Youtube.com: Time lapse: Surface area and evaporation
  10. Wikimedia: File:67P Churyumov-Gerasimenko surface.gif
  11. APOD: 2016-02-02 Kometa 67P ze sondy Rosetta
  12. NASA: Rosetta: Mission Overview
  13. APOD: 2016-10-01 Rozloučení s Rosettou

Štítky: Kometa 67P, Rosetta, Dust tail


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »