Toto selfíčko si sonda Rosetta pořídila 7. října 2014. V té době se tato sonda sledující kometu nacházela přibližně 472 milionů kilometrů od Země, ale pouze 16 kilometrů od povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za sondou se blízko horního okraje snímku táhne proud prachu a plynu z podivného...
Pokud byste stáli u útesu na periodické kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, tak by vás taková vánice ve skutečnosti nemohla zastihnout. Nicméně v červnu 2016 úzkoúhlá kamera sondy Rosetta na orbitě kolem komety zachytila čárové stopy částic prachu a ledu, jak putovaly zorným polem v blízkosti kamery...
Na teleskopickém snímku ze 7. listopadu je zachycen návrat periodické komety Čurjumo-Gerasimenko(vá) na její 6,4 roku dlouhé orbitě. Na pozadí hvězd v souhvězdí Blíženců (Gemini) se doprava vzhůru táhne prachový ohon směrem k Upsilon Geminorum. Už těsně mimo levý okraj zorného pole září nejjasnější...
Toto pěkné zorné pole v souhvězdí Býka (Taurus) zabírá na obloze něco přes 2 stupně, neboli 4 úplňky. Vpravo nahoře od středu snímku je vidět slabá načervenalá skvrna objektu M1 (Messier 1), též známého jako Krabí mlhovina. M1 je prvním objektem slavného katalogu lovce komet 18. století Charlese...
Před hvězdami pozadí v souhvězdí Býka (Taurus) a dokonce ještě slabšími galaxiemi na tomto teleskopickém snímku ze 7. září prolétá slabá kometa Čurjumov-Gerasimenko(vá) (67P). Tato asi 4 kilometry velká kometa s jádrem ze dvou laloků se asi před 5 lety stala místem odpočinku robotů z planety Země po...
Pokud byste stáli na útesu komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), tak by vás taková vánice nemohla zastihnout. Kometu, často zkráceně označovanou jako 67P nebo ČG, obíhala v červnu 2016 kosmická sonda Rosetta a její úzkoúhlá kamera zachytila dráhy prachových a ledových částic, které se pohybovaly blízko...
Dostali jsme informaci, že skupina nadšenců dala dohromady český a slovenský dabing příběhu kreslených průzkumníků Rosetty a Philae. Než byly tyto dabingy dokončeny, pustili se do práce profesionálové v čele s Miroslavem Táborským a pod jejich taktovkou vznikl dabing, který nabídne Planetum od 1. 3....
Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet nejsou žádná zřejmá místa, odkud vyvěrají výtrysky, které pak ohony komet vytvářejí. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků pořídila v roce 2015 kosmická sonda ESA Rosetta, která od roku 2014 do roku...
Kde se berou ohony komet? Na kometárních jádrech nejsou žádná zřejmá místa, kde vznikají výtrysky, odkud by pocházely ohony komet. Nicméně kosmická sonda Rosetta Evropské kosmické agentury loni nejenom že zobrazila výtrysk vyvěrající z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá), ale...
Jaké by to bylo létat nad jádrem komety? Počkejte, až si váš WebGL kompatibilní prohlížeč stáhne podrobný digitální model komety 67P, a můžete si to zkusit a začít zkoumat! Levé tlačítko standardní myši vám umožní kometou otáčet, pravé tlačítko kometou pohybovat a otáčením kolečka se můžete...
Poté, co kosmická sonda Rosetta po celých 786 dní zblízka sledovala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko na její dráze kolem Slunce, byl ztrátou signálu 30. září 2016 potvrzen řízený dopad Rosetty na kometární povrch. Tento pohled s vysokým rozlišením na drsný terén komety je jedním ze snímků...
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní...
Kosmická sonda Rosetta pokračuje v obletu a mapování komety Čurjumov-Gerasimenko(vá). Tato kosmická sonda brázdila desetiletí vnitřní Sluneční soustavu, až se v roce 2014 dostala do blízkosti komety a snímkuje neobvyklé kometární jádro s dvěma laloky. Na snímku pořízeném před rokem je...
Vůbec ne jasná kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu prolétá předúsvitovou oblohou poblíž planet seřazených na ekliptice. Tento kompozit teleskopických snímků sleduje postup komety při vzdalování od Slunce za oběžnou dráhou Marsu od konce září (vlevo) do konce listopadu (zcela vpravo)....
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Již nějaký ten pátek sleduje jádro komety 67P Churyumov-Gerasimenko sonda Rosetta v rámci ambiciózní mise Evropské Kosmické Agentury. 14. února 2015 došlo k zatím nejtěsnějšímu průletu kolem jádra, a kromě prvních snímků z navigační kamery si pojďme shrnout, kam nás zatím Rosetta ve vědomostech o...
Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
Výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko úspěšně pokračuje. Již máme i první výsledky z měření celkem sedmi přístrojů na palubě sondy Rosetta, provedených při přibližování k jádru komety.
Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme...
Tyto vyskoké útesy se nacházejí na povrchu komety. Byly objeveny jako součást tmavého jádra komety Čurjumov–Gerasimenko (CG) kosmickou sondou Rosetta, kterou vypustila ESA a která začala tuto kometu obíhat začátkem srpna. Snímky rozeklaných útesů, jak je vidět zde, Rosetta pořídila...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Kosmická sonda Rosetta si pořídila tuto selfie 7. října. Tehdy byla asi 472 miliónů kilometrů od Země, ale jenom 16 kilometrů od povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za kosmickou sondou se v horní části snímku rýsuje kometární jádro s dvěma laloky a na jednom 14 metrů dlouhém slunečním...
Kosmická sonda Rosetta pokračuje v přibližování, obíhání kolem a v mapování komety Čurjumov-Gerasimenko. Sonda křižovala Sluneční soustavou deset let, než se minulý měsíc přiblížila do blízkosti komety a nadále pokračuje ve snímkování neobvyklého kometárního jádra s dvěma...
Kde by měla Philae přistát? Kosmická sonda Rosetta Evropské kosmické agentury nyní poletuje kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a bude se muset rozhodnout, kde by se měl její přistávací modul pokusit dosednout. Rosetta od příletu ke kometě počátkem tohoto měsíce odesílá podrobné...
Jak to vypadá, když se přibližujete ke kometě? Počátkem tohoto měsíce lidstvo získalo nový náhled na to, jak se kosmická sonda Rosetta dostala na oběžnou dráhu kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Přílet byl velice vzrušující, jelikož se nečekaně ukázalo, že jádro má podvojnou...
Tento nádherný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pořídila 3. srpna úzkoúhlá kamera kosmické sondy Rosetta. Po 10 letech a 6,5 miliardách kilometrů cesty po drahách s gravitační asistencí meziplanetárním prostorem se Rosetta přiblížila na 285 kilometrů od svého cíle....
Proč má jádro této komety dvě části? Jak se meziplanetární kosmická sonda ESA pojmenovaná Rosetta stále přibližuje k jádru staré komety, tak koncem minulého týdne učinila překvapivý objev, že kometa 67P/Churyumov–Gerasimenko má dvojité jádro. Ke spekulativním nápadům, jak současné...
Tuto pozoruhodnou sérii 9 snímků mezi 27. březnem a 4. květnem pořídila kosmická sonda Rosetta, když se přiblížila ke své cílové kometě z 5 miliónů kilometrů na 2 milióny kilometrů. Periodická kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko se pohybuje po dráze s oběžnou dobou 6,5 roku, směřuje k těsnému...
Jaké by to bylo, blížit se v kosmické lodi k asteroidu? Kosmická sonda ESA Rosetta proletěla v roce 2010 kolem asteroidu 21 Lutetia a pořizovala údaje a snímkovala, aby bylo možno lépe ozřejmit historii a původ neobvyklých barev asteroidu. Snímky z kamery, která vždy mířila...
Sbohem Země. Evropská meziplanetární kosmická sonda Rosetta už dříve v tomto měsíci proletěla kolem Země na své cestě Sluneční soustavou. Na snímku nahoře Země prolétající lodi ukazuje jasnou fázi srpku s viditelným jižním pólem. Sonda Rosetta byla vypuštěna v roce 2004 a využila...
Co je to za diamant na obloze? Při průletu vesmírem můžete někdy narazit na neobvyklý objekt. To se právě tento pátek přihodilo sondě ESA Rossetě při její cestě ke kometě Čurjumov-Gerasimenko v roce 2014. Sonda Rosetta prolétla kolem asteroidu 2867 Šteins z hlavního pásu, pořídila mnoho...
Na tomto snímku Marsu pořízeném 5. února ze vzdálenosti asi 1000 kilometrů jsou v popředí vidět panely kosmické sondy ESA Rosetty. V roce 2004 vypuštěná Rosetta je určená k setkání s kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko a při svém gravitačním manévru byla téměř ve svém největším přiblížení k...
Toto selfíčko si sonda Rosetta pořídila 7. října 2014. V té době se tato sonda sledující kometu nacházela přibližně 472 milionů kilometrů od Země, ale pouze 16 kilometrů od povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za sondou se blízko horního okraje snímku táhne proud prachu a plynu z podivného...
Pokud byste stáli u útesu na periodické kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, tak by vás taková vánice ve skutečnosti nemohla zastihnout. Nicméně v červnu 2016 úzkoúhlá kamera sondy Rosetta na orbitě kolem komety zachytila čárové stopy částic prachu a ledu, jak putovaly zorným polem v blízkosti kamery...
Na teleskopickém snímku ze 7. listopadu je zachycen návrat periodické komety Čurjumo-Gerasimenko(vá) na její 6,4 roku dlouhé orbitě. Na pozadí hvězd v souhvězdí Blíženců (Gemini) se doprava vzhůru táhne prachový ohon směrem k Upsilon Geminorum. Už těsně mimo levý okraj zorného pole září nejjasnější...
Toto pěkné zorné pole v souhvězdí Býka (Taurus) zabírá na obloze něco přes 2 stupně, neboli 4 úplňky. Vpravo nahoře od středu snímku je vidět slabá načervenalá skvrna objektu M1 (Messier 1), též známého jako Krabí mlhovina. M1 je prvním objektem slavného katalogu lovce komet 18. století Charlese...
Před hvězdami pozadí v souhvězdí Býka (Taurus) a dokonce ještě slabšími galaxiemi na tomto teleskopickém snímku ze 7. září prolétá slabá kometa Čurjumov-Gerasimenko(vá) (67P). Tato asi 4 kilometry velká kometa s jádrem ze dvou laloků se asi před 5 lety stala místem odpočinku robotů z planety Země po...
Pokud byste stáli na útesu komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), tak by vás taková vánice nemohla zastihnout. Kometu, často zkráceně označovanou jako 67P nebo ČG, obíhala v červnu 2016 kosmická sonda Rosetta a její úzkoúhlá kamera zachytila dráhy prachových a ledových částic, které se pohybovaly blízko...
Dostali jsme informaci, že skupina nadšenců dala dohromady český a slovenský dabing příběhu kreslených průzkumníků Rosetty a Philae. Než byly tyto dabingy dokončeny, pustili se do práce profesionálové v čele s Miroslavem Táborským a pod jejich taktovkou vznikl dabing, který nabídne Planetum od 1. 3....
Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet nejsou žádná zřejmá místa, odkud vyvěrají výtrysky, které pak ohony komet vytvářejí. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků pořídila v roce 2015 kosmická sonda ESA Rosetta, která od roku 2014 do roku...
Kde se berou ohony komet? Na kometárních jádrech nejsou žádná zřejmá místa, kde vznikají výtrysky, odkud by pocházely ohony komet. Nicméně kosmická sonda Rosetta Evropské kosmické agentury loni nejenom že zobrazila výtrysk vyvěrající z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá), ale...
Jaké by to bylo létat nad jádrem komety? Počkejte, až si váš WebGL kompatibilní prohlížeč stáhne podrobný digitální model komety 67P, a můžete si to zkusit a začít zkoumat! Levé tlačítko standardní myši vám umožní kometou otáčet, pravé tlačítko kometou pohybovat a otáčením kolečka se můžete...
Poté, co kosmická sonda Rosetta po celých 786 dní zblízka sledovala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko na její dráze kolem Slunce, byl ztrátou signálu 30. září 2016 potvrzen řízený dopad Rosetty na kometární povrch. Tento pohled s vysokým rozlišením na drsný terén komety je jedním ze snímků...
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní...
Kosmická sonda Rosetta pokračuje v obletu a mapování komety Čurjumov-Gerasimenko(vá). Tato kosmická sonda brázdila desetiletí vnitřní Sluneční soustavu, až se v roce 2014 dostala do blízkosti komety a snímkuje neobvyklé kometární jádro s dvěma laloky. Na snímku pořízeném před rokem je...
Vůbec ne jasná kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu prolétá předúsvitovou oblohou poblíž planet seřazených na ekliptice. Tento kompozit teleskopických snímků sleduje postup komety při vzdalování od Slunce za oběžnou dráhou Marsu od konce září (vlevo) do konce listopadu (zcela vpravo)....
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Již nějaký ten pátek sleduje jádro komety 67P Churyumov-Gerasimenko sonda Rosetta v rámci ambiciózní mise Evropské Kosmické Agentury. 14. února 2015 došlo k zatím nejtěsnějšímu průletu kolem jádra, a kromě prvních snímků z navigační kamery si pojďme shrnout, kam nás zatím Rosetta ve vědomostech o...
Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
Výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko úspěšně pokračuje. Již máme i první výsledky z měření celkem sedmi přístrojů na palubě sondy Rosetta, provedených při přibližování k jádru komety.
Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme...
Tyto vyskoké útesy se nacházejí na povrchu komety. Byly objeveny jako součást tmavého jádra komety Čurjumov–Gerasimenko (CG) kosmickou sondou Rosetta, kterou vypustila ESA a která začala tuto kometu obíhat začátkem srpna. Snímky rozeklaných útesů, jak je vidět zde, Rosetta pořídila...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Kosmická sonda Rosetta si pořídila tuto selfie 7. října. Tehdy byla asi 472 miliónů kilometrů od Země, ale jenom 16 kilometrů od povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za kosmickou sondou se v horní části snímku rýsuje kometární jádro s dvěma laloky a na jednom 14 metrů dlouhém slunečním...
Kosmická sonda Rosetta pokračuje v přibližování, obíhání kolem a v mapování komety Čurjumov-Gerasimenko. Sonda křižovala Sluneční soustavou deset let, než se minulý měsíc přiblížila do blízkosti komety a nadále pokračuje ve snímkování neobvyklého kometárního jádra s dvěma...
Kde by měla Philae přistát? Kosmická sonda Rosetta Evropské kosmické agentury nyní poletuje kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a bude se muset rozhodnout, kde by se měl její přistávací modul pokusit dosednout. Rosetta od příletu ke kometě počátkem tohoto měsíce odesílá podrobné...
Jak to vypadá, když se přibližujete ke kometě? Počátkem tohoto měsíce lidstvo získalo nový náhled na to, jak se kosmická sonda Rosetta dostala na oběžnou dráhu kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Přílet byl velice vzrušující, jelikož se nečekaně ukázalo, že jádro má podvojnou...
Tento nádherný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pořídila 3. srpna úzkoúhlá kamera kosmické sondy Rosetta. Po 10 letech a 6,5 miliardách kilometrů cesty po drahách s gravitační asistencí meziplanetárním prostorem se Rosetta přiblížila na 285 kilometrů od svého cíle....
Proč má jádro této komety dvě části? Jak se meziplanetární kosmická sonda ESA pojmenovaná Rosetta stále přibližuje k jádru staré komety, tak koncem minulého týdne učinila překvapivý objev, že kometa 67P/Churyumov–Gerasimenko má dvojité jádro. Ke spekulativním nápadům, jak současné...
Tuto pozoruhodnou sérii 9 snímků mezi 27. březnem a 4. květnem pořídila kosmická sonda Rosetta, když se přiblížila ke své cílové kometě z 5 miliónů kilometrů na 2 milióny kilometrů. Periodická kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko se pohybuje po dráze s oběžnou dobou 6,5 roku, směřuje k těsnému...
Jaké by to bylo, blížit se v kosmické lodi k asteroidu? Kosmická sonda ESA Rosetta proletěla v roce 2010 kolem asteroidu 21 Lutetia a pořizovala údaje a snímkovala, aby bylo možno lépe ozřejmit historii a původ neobvyklých barev asteroidu. Snímky z kamery, která vždy mířila...
Sbohem Země. Evropská meziplanetární kosmická sonda Rosetta už dříve v tomto měsíci proletěla kolem Země na své cestě Sluneční soustavou. Na snímku nahoře Země prolétající lodi ukazuje jasnou fázi srpku s viditelným jižním pólem. Sonda Rosetta byla vypuštěna v roce 2004 a využila...
Co je to za diamant na obloze? Při průletu vesmírem můžete někdy narazit na neobvyklý objekt. To se právě tento pátek přihodilo sondě ESA Rossetě při její cestě ke kometě Čurjumov-Gerasimenko v roce 2014. Sonda Rosetta prolétla kolem asteroidu 2867 Šteins z hlavního pásu, pořídila mnoho...
Na tomto snímku Marsu pořízeném 5. února ze vzdálenosti asi 1000 kilometrů jsou v popředí vidět panely kosmické sondy ESA Rosetty. V roce 2004 vypuštěná Rosetta je určená k setkání s kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko a při svém gravitačním manévru byla téměř ve svém největším přiblížení k...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
