Není region jako region aneb mapy komety 67P

Samozřejmě prvním výsledkem bylo měření a vážení, a tak víme, že tato familiárně nazývaná "dvojlaločná kometa" má menší lalůček s rozměry 2,6 x 2,3 x 1,8 kilometrů a větší lalok 4,1 x 3,3 x 1,8 kilometrů. Objem komety činí 21,4 km3, hmotnost 10 bilionů tun a hustota jádra je 470 kg/m3. Pokud budeme předpokládat hustotu prachu v jádru komety na 1500-2000 kg/m3, ukazuje se, že kometa má velkou pórovitost, a to 70 až 80 procent. Vnitřní struktura jádra komety tak pravděpodobně obsahuje slabě spojené shluky ledovo-prachových zrn s malými nevyplněnými prostory mezi jednotlivými shluky.

Přístroj OSIRIS nám stačil doposud zprostředkovat informace o cca 70 % povrchu. Zbylá část povrchu jádra komety leží na jižní hemisféře tělesa a doposud nebyla Sluncem nasvětlena.

Na povrchu bylo doposud identifikováno 19 regionů se zřetelnými hranicemi. Tyto regiony byly, v souladu s názvem mise, pojmenovány dle egyptských božstev, a jsou rozděleny (či vlastně by bylo lépe řečeno spojeny) dle dominantního terénu v dané lokalitě. Mámě pět základních (ale různorodých) kategorií terénu - prachové (regiony Ma'at, Ash a Babi), z křehkých materiálů pokrytých jamami a kruhovými strukturami (Seth), s rozsáhlými prohlubněmi (regiony Hatmehit, Nut a Aten), hladné terény (Hapi, Imhotep a Anubis) a něco jako skalnaté terény (oblasti Maftet, Bastet, Serqet, Hathor, Anuket, Khepry, Aker, Atum a Apis).

Velká část severní hemisféry je pokryta prachem. Vzhledem k tomu, že povrch komety je ohříván Sluncem, led přímo sublimuje na plyn a vytváří kometární atmosféru či komu. Při menších rychlostech plyn částečně pohybuje, dalo by se říci vleče, prachová zrna, která ale s ohledem na menší než únikovou rychlost dopadají následně na povrch mateřského tělesa. Na snímcích byly objeveny též některé zdroje viditelných výtrysků. I když většina z nich pochází z "hladkého krku", jak se tato oblast familiérně nazývá, výtrysky byly objeveny i u jam, jak ukazuje předchozí obrázek.

Tyto plyny, které unikají z povrchu a jsou i viditelné na snímcích, hrají klíčovou roli v transportu prachu na povrchu jádra komety. Produkují útvary podobné pozemským písečným dunám. Na povrchu jsou i viditelné balvany s "větrnými ohony", jelikož balvany působí jako přirozené překážky proudění plynu, který unáší prach. Můžeme tak vlastně nepřímo vidět směr proudění plynu na jádře.

Převzato z www.komety.cz
Zdroj: ESA
Rozšiřující článek s dalšími obrázky na www.kosmonautix.cz