Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016.
Autor: ESA.

Hvězdárna a planetárium Brno uveden jen pár hodin po plánovaném dosednutí sondy Rosetta na povrch jádra komety Churyumov-Gerasimenko stejnojmenné představení pro digitální planetária. Nejen, že se ohlédne za revoluční misí, ale nabídne divákům unikátní vědecké vizualizace, dosud neviděné v České republice. Premiéra představení je 30. září 2016 o Noci vědců.

Video: Teaser k fulldomovému filmu Rosetta
(Hvězdárna a planetárium Brno)

;

Hvězdárna a planetárium Brno je nadšená, že může tohle představení v české premiéře uvést právě o letošní Noci vědců. Show Rosetta vzniklo v produkční dílně Fulldome Film Society spolu s kijevským planetáriem a společností Atmasfera360. My jsme přidali český překlad. Krásná podívaná je věnována nejen vesmírné výpravě Rosetta a přistávacího pouzdra Philae, ale také nejkrásnějším objektům Sluneční soustavy – kometám.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Diváci představení se stanou součástí příběhu, který před několika desetiletími začal vyprávět Klim Churyumov a Svetlana Gerasimenko. Je to příběh o původu Sluneční soustavy a života na Zemi. Budou sledovat desetiletou výpravu meziplanetární laboratoři Rosetta, spolu s pouzdrem Philae virtuálně přistanou na povrchu jádra komety Churyumov-Gerasimenko.

V roce 1969 jsme se Světlanou Gerasimenkovou spatřili novou kometu jako malou nenápadnou tečku na fotografické desce. Díky novým technologiím a nadaným vědcům se dnes můžeme vydat na procházku po povrchu skutečné komety. Já i Světlana Gerasimenková jsme rádi, že se kometa, kterou jsme objevili, stala novou „Rosettskou deskou“, mimořádným klíčem k odhalení jednoho z největších tajemství přírody – zrození Sluneční soustavy.

Klim Churymov

Na českém znění představení Rosetta spolupracovali Jiří Dušek, Pavel Gabzdyl, Jan Píšala z Hvězdárny a planetária Brno a Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Přeložil Tomáš Chaloupka. České znění namluvil Petr Štěpán a Karel Mišurec. Představení Rosetta bude v premiéře uvedeno v pátek 30. září, později bude uváděno během speciálních příležitostí.

Nejkřehčí objekty Sluneční soustavy

I když astronomové dlouhou dobu považovali komety za horké výpary vznášející se vysoko v zemské atmosféře, od roku 1577 bylo zřejmé, že představují skutečná vesmírná tělesa. Tycho Brahe totiž na základě analýzy pozorování výjimečně nápadné vlasatice došel k názoru, že se pohybovala za dráhou Měsíce.

Dnes víme, že „srdce“ každé vlasatice tvoří jádro, které vypadá jako neforemná „sněhová koule“ o velikosti několika kilometrů, s povrchem zbrázděným puklinami i krátery a tlustou vrstvou temného prachu. Většina hmoty kometárního jádra ale představuje směs vody, oxidu uhličitého a prachových částic s příměsí nejrůznějších organických sloučenin.

Jakmile se takové jádro přiblíží ke Slunci, začne se z jeho povrchu uvolňovat plyn i prach, který přechodně vytvoří velmi řídkou atmosféru o velikosti od stovek tisíc až do několika desítek milionů kilometrů. Tato dočasná obálka je nasvětlena Sluncem a na obloze tak vykreslí kometu.

Každý rok jsou na nebi velkým dalekohledem pozorovatelné zhruba dvě desítky velmi slabých komet, zhruba jednou do roka dostaneme příležitost zahlédnout nápadnější vlasatici na vlastní oči i menším astronomickým přístrojem. Pouze několikrát za život dostaneme příležitost sledovat skutečnou vlasatici s chvostem táhnoucím se přes polovinu oblohy. Obyvatelé České republiky si mohou vzpomenout na Hyakutake z roku 1996 a Hale-Bopp v roce 1997.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Modul Philae nalezen!
[2] Noc vědců 2016 v Česku

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: 67P/Churyumov-Gerasimenko, Noc vědců 2016, Hvězdárna a planetárium Brno, Sonda Rosetta


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »