Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016.
Autor: ESA.

Hvězdárna a planetárium Brno uveden jen pár hodin po plánovaném dosednutí sondy Rosetta na povrch jádra komety Churyumov-Gerasimenko stejnojmenné představení pro digitální planetária. Nejen, že se ohlédne za revoluční misí, ale nabídne divákům unikátní vědecké vizualizace, dosud neviděné v České republice. Premiéra představení je 30. září 2016 o Noci vědců.

Video: Teaser k fulldomovému filmu Rosetta
(Hvězdárna a planetárium Brno)

;

Hvězdárna a planetárium Brno je nadšená, že může tohle představení v české premiéře uvést právě o letošní Noci vědců. Show Rosetta vzniklo v produkční dílně Fulldome Film Society spolu s kijevským planetáriem a společností Atmasfera360. My jsme přidali český překlad. Krásná podívaná je věnována nejen vesmírné výpravě Rosetta a přistávacího pouzdra Philae, ale také nejkrásnějším objektům Sluneční soustavy – kometám.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Diváci představení se stanou součástí příběhu, který před několika desetiletími začal vyprávět Klim Churyumov a Svetlana Gerasimenko. Je to příběh o původu Sluneční soustavy a života na Zemi. Budou sledovat desetiletou výpravu meziplanetární laboratoři Rosetta, spolu s pouzdrem Philae virtuálně přistanou na povrchu jádra komety Churyumov-Gerasimenko.

V roce 1969 jsme se Světlanou Gerasimenkovou spatřili novou kometu jako malou nenápadnou tečku na fotografické desce. Díky novým technologiím a nadaným vědcům se dnes můžeme vydat na procházku po povrchu skutečné komety. Já i Světlana Gerasimenková jsme rádi, že se kometa, kterou jsme objevili, stala novou „Rosettskou deskou“, mimořádným klíčem k odhalení jednoho z největších tajemství přírody – zrození Sluneční soustavy.

Klim Churymov

Na českém znění představení Rosetta spolupracovali Jiří Dušek, Pavel Gabzdyl, Jan Píšala z Hvězdárny a planetária Brno a Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Přeložil Tomáš Chaloupka. České znění namluvil Petr Štěpán a Karel Mišurec. Představení Rosetta bude v premiéře uvedeno v pátek 30. září, později bude uváděno během speciálních příležitostí.

Nejkřehčí objekty Sluneční soustavy

I když astronomové dlouhou dobu považovali komety za horké výpary vznášející se vysoko v zemské atmosféře, od roku 1577 bylo zřejmé, že představují skutečná vesmírná tělesa. Tycho Brahe totiž na základě analýzy pozorování výjimečně nápadné vlasatice došel k názoru, že se pohybovala za dráhou Měsíce.

Dnes víme, že „srdce“ každé vlasatice tvoří jádro, které vypadá jako neforemná „sněhová koule“ o velikosti několika kilometrů, s povrchem zbrázděným puklinami i krátery a tlustou vrstvou temného prachu. Většina hmoty kometárního jádra ale představuje směs vody, oxidu uhličitého a prachových částic s příměsí nejrůznějších organických sloučenin.

Jakmile se takové jádro přiblíží ke Slunci, začne se z jeho povrchu uvolňovat plyn i prach, který přechodně vytvoří velmi řídkou atmosféru o velikosti od stovek tisíc až do několika desítek milionů kilometrů. Tato dočasná obálka je nasvětlena Sluncem a na obloze tak vykreslí kometu.

Každý rok jsou na nebi velkým dalekohledem pozorovatelné zhruba dvě desítky velmi slabých komet, zhruba jednou do roka dostaneme příležitost zahlédnout nápadnější vlasatici na vlastní oči i menším astronomickým přístrojem. Pouze několikrát za život dostaneme příležitost sledovat skutečnou vlasatici s chvostem táhnoucím se přes polovinu oblohy. Obyvatelé České republiky si mohou vzpomenout na Hyakutake z roku 1996 a Hale-Bopp v roce 1997.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Modul Philae nalezen!
[2] Noc vědců 2016 v Česku

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: 67P/Churyumov-Gerasimenko, Noc vědců 2016, Hvězdárna a planetárium Brno, Sonda Rosetta


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »