Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Není region jako region aneb mapy komety 67P

Není region jako region aneb mapy komety 67P

Regionální mapa komety 67P
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko úspěšně pokračuje. Již máme i první výsledky z měření celkem sedmi přístrojů na palubě sondy Rosetta, provedených při přibližování k jádru komety.

Samozřejmě prvním výsledkem bylo měření a vážení, a tak víme, že tato familiárně nazývaná "dvojlaločná kometa" má menší lalůček s rozměry 2,6 x 2,3 x 1,8 kilometrů a větší lalok 4,1 x 3,3 x 1,8 kilometrů. Objem komety činí 21,4 km3, hmotnost 10 bilionů tun a hustota jádra je 470 kg/m3. Pokud budeme předpokládat hustotu prachu v jádru komety na 1500-2000 kg/m3, ukazuje se, že kometa má velkou pórovitost, a to 70 až 80 procent. Vnitřní struktura jádra komety tak pravděpodobně obsahuje slabě spojené shluky ledovo-prachových zrn s malými nevyplněnými prostory mezi jednotlivými shluky.

Aktivní jáma na povrchu jádra komety 67P Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Aktivní jáma na povrchu jádra komety 67P
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Přístroj OSIRIS nám stačil doposud zprostředkovat informace o cca 70 % povrchu. Zbylá část povrchu jádra komety leží na jižní hemisféře tělesa a doposud nebyla Sluncem nasvětlena.

Na povrchu bylo doposud identifikováno 19 regionů se zřetelnými hranicemi. Tyto regiony byly, v souladu s názvem mise, pojmenovány dle egyptských božstev, a jsou rozděleny (či vlastně by bylo lépe řečeno spojeny) dle dominantního terénu v dané lokalitě. Mámě pět základních (ale různorodých) kategorií terénu - prachové (regiony Ma'at, Ash a Babi), z křehkých materiálů pokrytých jamami a kruhovými strukturami (Seth), s rozsáhlými prohlubněmi (regiony Hatmehit, Nut a Aten), hladné terény (Hapi, Imhotep a Anubis) a něco jako skalnaté terény (oblasti Maftet, Bastet, Serqet, Hathor, Anuket, Khepry, Aker, Atum a Apis).

duny a balvany s větrnými ohony Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
duny a balvany s větrnými ohony
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Velká část severní hemisféry je pokryta prachem. Vzhledem k tomu, že povrch komety je ohříván Sluncem, led přímo sublimuje na plyn a vytváří kometární atmosféru či komu. Při menších rychlostech plyn částečně pohybuje, dalo by se říci vleče, prachová zrna, která ale s ohledem na menší než únikovou rychlost dopadají následně na povrch mateřského tělesa. Na snímcích byly objeveny též některé zdroje viditelných výtrysků. I když většina z nich pochází z "hladkého krku", jak se tato oblast familiérně nazývá, výtrysky byly objeveny i u jam, jak ukazuje předchozí obrázek.

Tyto plyny, které unikají z povrchu a jsou i viditelné na snímcích, hrají klíčovou roli v transportu prachu na povrchu jádra komety. Produkují útvary podobné pozemským písečným dunám. Na povrchu jsou i viditelné balvany s "větrnými ohony", jelikož balvany působí jako přirozené překážky proudění plynu, který unáší prach. Můžeme tak vlastně nepřímo vidět směr proudění plynu na jádře.

Převzato z www.komety.cz
Zdroj: ESA
Rozšiřující článek s dalšími obrázky na www.kosmonautix.cz




O autorovi

Štítky: 67P/Churyumov-Gerasimenko, Rosetta


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »