Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Není voda jako voda

Není voda jako voda

Přístroj Rosina zaznamenal poměr vodíku a deuteria (ikona) Autor: ESA
Přístroj Rosina zaznamenal poměr vodíku a deuteria (ikona)
Autor: ESA
Výzkum komety 69P/Churyumov-Gerasimenko přinesl po prvním překvapivém výsledku ohledně tvrdosti povrchu již druhé překvapení – izotopické složení vody.

Předpokládá se, že přibližně jednu třetinu vody přinesly, přesněji mohly přinést, na Zem komety. Z toho lze logicky usuzovat, že izotopické složení vody (čili poměr vody [H] a těžké vody [D]) bude na Zemi i v kometách podobný, ne-li přímo stejný. O to větší překvapení nám připravila kometa 69P/Churyumov-Gerasimenko.

Ale pěkně popořádku. Měření byla provedena hned první měsíc po příletu sody Rosetta k jádru komety. Tato měření byla jedním z velkých cílů, protože předchozí měření u komet (jak je vidět i na obrázku) ukázala velký rozptyl hodnot D/H (vliv vesmírného počasí a počet příletů ke Slunci jsou vlivy, které nemůžeme vyloučit, pozn. autora). A pozitivní měření by nadto podpořila teorie o transportu vody na Zemi prostřednictvím komet. Ale u tohoto tělesa je poměr D/H asi třikrát větší než v pozemské vodě.


Poměry D/H (deuteria a běžného vodíku) ve sluneční soustavě

Doposud máme data z jedenácti vlasatic. Pouze kometa 103P/Hartley z Jupiterovy rodiny má shodné izotopické složení vody jako má voda na Zemi, alespoň dle měření mise ESA Herschel z roku 2011. Tato diverzita může ukazovat na různý původ jednotlivých členů-komet z Jupiterovy rodiny – to nelze úplně vyloučit, je to naopak velice dobře možné, že Jupiter „přinutí“ kometu, která kolem něj proletí, aby se stala členkou jeho rodiny (pozn. autora).

Toto nové zjištění tudíž vylučuje prakticky teorii, že všechny komety Jupiterovy rodiny obsahují vodu totožnou s vodou pozemskou a tudíž, že vznikly ve stejné lokalitě. Zároveň tyto nové informace posilují roli asteroidů v kontextu přinesení vody na naší planetu, protože, na rozdíl od komet, valná většina doposud zkoumaných asteroidů má složení vody shodné s pozemským.

Uvidíme jaká další překvapení nám tato kometa ještě přichystá. Jak se dalo očekávat, místo více zodpovězených otázek máme mnoho otázek nových…

Převzato z www.komety.cz

Zdroj: ESA




O autorovi



10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 156P/Russell-LINEAR

Snímek komety 156P. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa procházela souhvězdím Persea. Vzdálenost od Země 1.595 au, od Slunce 1.807 au. Rychlost pohybu po obloze 1.45 arcsec/min.

Další informace »