Není voda jako voda

Předpokládá se, že přibližně jednu třetinu vody přinesly, přesněji mohly přinést, na Zem komety. Z toho lze logicky usuzovat, že izotopické složení vody (čili poměr vody [H] a těžké vody [D]) bude na Zemi i v kometách podobný, ne-li přímo stejný. O to větší překvapení nám připravila kometa 69P/Churyumov-Gerasimenko.

Ale pěkně popořádku. Měření byla provedena hned první měsíc po příletu sody Rosetta k jádru komety. Tato měření byla jedním z velkých cílů, protože předchozí měření u komet (jak je vidět i na obrázku) ukázala velký rozptyl hodnot D/H (vliv vesmírného počasí a počet příletů ke Slunci jsou vlivy, které nemůžeme vyloučit, pozn. autora). A pozitivní měření by nadto podpořila teorie o transportu vody na Zemi prostřednictvím komet. Ale u tohoto tělesa je poměr D/H asi třikrát větší než v pozemské vodě.

Poměry D/H (deuteria a běžného vodíku) ve sluneční soustavě

Doposud máme data z jedenácti vlasatic. Pouze kometa 103P/Hartley z Jupiterovy rodiny má shodné izotopické složení vody jako má voda na Zemi, alespoň dle měření mise ESA Herschel z roku 2011. Tato diverzita může ukazovat na různý původ jednotlivých členů-komet z Jupiterovy rodiny – to nelze úplně vyloučit, je to naopak velice dobře možné, že Jupiter „přinutí“ kometu, která kolem něj proletí, aby se stala členkou jeho rodiny (pozn. autora).

Toto nové zjištění tudíž vylučuje prakticky teorii, že všechny komety Jupiterovy rodiny obsahují vodu totožnou s vodou pozemskou a tudíž, že vznikly ve stejné lokalitě. Zároveň tyto nové informace posilují roli asteroidů v kontextu přinesení vody na naší planetu, protože, na rozdíl od komet, valná většina doposud zkoumaných asteroidů má složení vody shodné s pozemským.

Uvidíme jaká další překvapení nám tato kometa ještě přichystá. Jak se dalo očekávat, místo více zodpovězených otázek máme mnoho otázek nových…

Převzato z www.komety.cz

Zdroj: ESA