Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Není voda jako voda

Není voda jako voda

Přístroj Rosina zaznamenal poměr vodíku a deuteria (ikona) Autor: ESA
Přístroj Rosina zaznamenal poměr vodíku a deuteria (ikona)
Autor: ESA
Výzkum komety 69P/Churyumov-Gerasimenko přinesl po prvním překvapivém výsledku ohledně tvrdosti povrchu již druhé překvapení – izotopické složení vody.

Předpokládá se, že přibližně jednu třetinu vody přinesly, přesněji mohly přinést, na Zem komety. Z toho lze logicky usuzovat, že izotopické složení vody (čili poměr vody [H] a těžké vody [D]) bude na Zemi i v kometách podobný, ne-li přímo stejný. O to větší překvapení nám připravila kometa 69P/Churyumov-Gerasimenko.

Ale pěkně popořádku. Měření byla provedena hned první měsíc po příletu sody Rosetta k jádru komety. Tato měření byla jedním z velkých cílů, protože předchozí měření u komet (jak je vidět i na obrázku) ukázala velký rozptyl hodnot D/H (vliv vesmírného počasí a počet příletů ke Slunci jsou vlivy, které nemůžeme vyloučit, pozn. autora). A pozitivní měření by nadto podpořila teorie o transportu vody na Zemi prostřednictvím komet. Ale u tohoto tělesa je poměr D/H asi třikrát větší než v pozemské vodě.


Poměry D/H (deuteria a běžného vodíku) ve sluneční soustavě

Doposud máme data z jedenácti vlasatic. Pouze kometa 103P/Hartley z Jupiterovy rodiny má shodné izotopické složení vody jako má voda na Zemi, alespoň dle měření mise ESA Herschel z roku 2011. Tato diverzita může ukazovat na různý původ jednotlivých členů-komet z Jupiterovy rodiny – to nelze úplně vyloučit, je to naopak velice dobře možné, že Jupiter „přinutí“ kometu, která kolem něj proletí, aby se stala členkou jeho rodiny (pozn. autora).

Toto nové zjištění tudíž vylučuje prakticky teorii, že všechny komety Jupiterovy rodiny obsahují vodu totožnou s vodou pozemskou a tudíž, že vznikly ve stejné lokalitě. Zároveň tyto nové informace posilují roli asteroidů v kontextu přinesení vody na naší planetu, protože, na rozdíl od komet, valná většina doposud zkoumaných asteroidů má složení vody shodné s pozemským.

Uvidíme jaká další překvapení nám tato kometa ještě přichystá. Jak se dalo očekávat, místo více zodpovězených otázek máme mnoho otázek nových…

Převzato z www.komety.cz

Zdroj: ESA




O autorovi



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »