Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta klesá zpět k jádru komety

Rosetta klesá zpět k jádru komety

Jádro komety 67P (15. 5. 2016) ze vzdálenosti 9,88 km
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní snímky tohoto podivuhodného světa.

15. května 2016 pořídila sonda velmi detailní snímek ze vzdálenosti 10 km. Přístroj NAVCAM má z takové dálky rozlišení pod jeden metr na pixel. Například snímek z úvodu článku (plné rozlišení zde) ukazuje oblast 862 metrů napříč s rozlišením 0,82 m/px. Detailnější kamera OSIRIS má však ze stejné vzdálenosti rozlišení 16 cm na obrazový bod. Snímky z 11. a 17. května jsou opravdu krásné. Navíc se z nich dá porovnat změny, které se na kometě za několik měsíců udály.

První snímek ukazuje poměrně plochá místa zvaná Aker a Khepry nacházející se na větším laloku kometárního jádra. Zřetelně zde pozorujeme vrstvy a místa protnutá prasklinami (například vlevo nahoře). Také můžeme pozorovat množství velkých balvanů ležících na hladčím terénu směrem k horní části snímku. 

Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km. Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P pořízený 11. 5. 2016 ze vzdálenosti 9,97 km.
Autor: SA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Na snímku přístrojem OSIRIS z 11. května vidíme podobné útvary, jako na úvodním snímku, ale zde se díváme na část menšího laloku jádra. Kdyby se podařilo podobně detailně nasnímat oblast přistání Phiale, snadno bychom jej na snímku rozlišili, protože je velký asi jako automatická pračka a rozlišení tohoto snímku umožňuje vidět několikrát menší detaily.

Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail komety 67P ze sondy Rosetta 17. 5. 2016 z 9,4 km
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Krásný celkový pohled na středovou část jádra komety a také detailní pohled na tutéž oblast níže ukazují balvany popadané z okolí díky erozi. Kontrast erodovaných částí okraje oblasti Imhotep s hladkými plochami níže je opravdu perfektní.

Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016 Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Detail jádra komety 67P v největším zvětšení 11. 5. 2016
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blogs ESA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rosetta, 67p, 67P/Čurjumov-Gerasimenko


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »