Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet obvykle nejsou žádná zjevná místa, z nichž by vycházely výtrysky, které vytvářejí ohony komet. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků ukazuje snímek pořízený v roce 2015 kosmickou sondou ESA Rosetta, která v letech 2014 až 2016 obíhala...
Na teleskopickém snímku ze 7. listopadu je zachycen návrat periodické komety Čurjumo-Gerasimenko(vá) na její 6,4 roku dlouhé orbitě. Na pozadí hvězd v souhvězdí Blíženců (Gemini) se doprava vzhůru táhne prachový ohon směrem k Upsilon Geminorum. Už těsně mimo levý okraj zorného pole září nejjasnější...
Toto pěkné zorné pole v souhvězdí Býka (Taurus) zabírá na obloze něco přes 2 stupně, neboli 4 úplňky. Vpravo nahoře od středu snímku je vidět slabá načervenalá skvrna objektu M1 (Messier 1), též známého jako Krabí mlhovina. M1 je prvním objektem slavného katalogu lovce komet 18. století Charlese...
Před hvězdami pozadí v souhvězdí Býka (Taurus) a dokonce ještě slabšími galaxiemi na tomto teleskopickém snímku ze 7. září prolétá slabá kometa Čurjumov-Gerasimenko(vá) (67P). Tato asi 4 kilometry velká kometa s jádrem ze dvou laloků se asi před 5 lety stala místem odpočinku robotů z planety Země po...
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal...
Nasaďte si svoje červeno-modré brýle a pojďte se vznášet u rozervaného jádra s dvěma laloky komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), též známé jako 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků pořízených úzkoúhlou kamerou OSIRIS kosmické sondy Rosetta dne 25. července 2015 ze vzdálenosti 184...
Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a podívejte se na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), neboli na kometu 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků z úzkoúhlé kamery OSIRIS kosmické sondy Rosetta pořízených 22. září 2014. V oblasti Seth na dvoulaločném jádru komety je...
Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.
Poté, co kosmická sonda Rosetta po celých 786 dní zblízka sledovala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko na její dráze kolem Slunce, byl ztrátou signálu 30. září 2016 potvrzen řízený dopad Rosetty na kometární povrch. Tento pohled s vysokým rozlišením na drsný terén komety je jedním ze snímků...
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní...
Vůbec ne jasná kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu prolétá předúsvitovou oblohou poblíž planet seřazených na ekliptice. Tento kompozit teleskopických snímků sleduje postup komety při vzdalování od Slunce za oběžnou dráhou Marsu od konce září (vlevo) do konce listopadu (zcela vpravo)....
Pak vybuchla! Názorná demonstrace, jak krátký život mají některé kometární výtrysky koncem července zdokumentovala kosmická sonda Rosetta, která obíhá jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá). Na animaci jsou vidět změny v rotaci komety během tří snímků. I když první snímek neukazuje nic...
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Co to ční za štěrkem posetým kopcem na kometě Čurjumov–Gerasimenko(vá)? Drsný útes. Neobvyklé jádro komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko(vá) vede se svými dvěma laloky k neobvyklým a dramatickým pohledům, z nichž jeden takový zachytila kosmická sonda Rosetta, která ke kometě doletěla minulé...
Co se to děje s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá)? Jak se 3-km velká kometa přibližuje ke Slunci, tak jeho teplo způsobuje vyvrhování plynu a prachu z jádra. Kosmická sonda Rosetta dorazila ke dvojitému kometárnímu jádru minulý červenec a nyní spolu s tímto obřím tmavým ledovcem obíhá...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet obvykle nejsou žádná zjevná místa, z nichž by vycházely výtrysky, které vytvářejí ohony komet. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků ukazuje snímek pořízený v roce 2015 kosmickou sondou ESA Rosetta, která v letech 2014 až 2016 obíhala...
Na teleskopickém snímku ze 7. listopadu je zachycen návrat periodické komety Čurjumo-Gerasimenko(vá) na její 6,4 roku dlouhé orbitě. Na pozadí hvězd v souhvězdí Blíženců (Gemini) se doprava vzhůru táhne prachový ohon směrem k Upsilon Geminorum. Už těsně mimo levý okraj zorného pole září nejjasnější...
Toto pěkné zorné pole v souhvězdí Býka (Taurus) zabírá na obloze něco přes 2 stupně, neboli 4 úplňky. Vpravo nahoře od středu snímku je vidět slabá načervenalá skvrna objektu M1 (Messier 1), též známého jako Krabí mlhovina. M1 je prvním objektem slavného katalogu lovce komet 18. století Charlese...
Před hvězdami pozadí v souhvězdí Býka (Taurus) a dokonce ještě slabšími galaxiemi na tomto teleskopickém snímku ze 7. září prolétá slabá kometa Čurjumov-Gerasimenko(vá) (67P). Tato asi 4 kilometry velká kometa s jádrem ze dvou laloků se asi před 5 lety stala místem odpočinku robotů z planety Země po...
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal...
Nasaďte si svoje červeno-modré brýle a pojďte se vznášet u rozervaného jádra s dvěma laloky komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), též známé jako 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků pořízených úzkoúhlou kamerou OSIRIS kosmické sondy Rosetta dne 25. července 2015 ze vzdálenosti 184...
Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a podívejte se na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), neboli na kometu 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků z úzkoúhlé kamery OSIRIS kosmické sondy Rosetta pořízených 22. září 2014. V oblasti Seth na dvoulaločném jádru komety je...
Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.
Poté, co kosmická sonda Rosetta po celých 786 dní zblízka sledovala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko na její dráze kolem Slunce, byl ztrátou signálu 30. září 2016 potvrzen řízený dopad Rosetty na kometární povrch. Tento pohled s vysokým rozlišením na drsný terén komety je jedním ze snímků...
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní...
Vůbec ne jasná kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu prolétá předúsvitovou oblohou poblíž planet seřazených na ekliptice. Tento kompozit teleskopických snímků sleduje postup komety při vzdalování od Slunce za oběžnou dráhou Marsu od konce září (vlevo) do konce listopadu (zcela vpravo)....
Pak vybuchla! Názorná demonstrace, jak krátký život mají některé kometární výtrysky koncem července zdokumentovala kosmická sonda Rosetta, která obíhá jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá). Na animaci jsou vidět změny v rotaci komety během tří snímků. I když první snímek neukazuje nic...
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Co to ční za štěrkem posetým kopcem na kometě Čurjumov–Gerasimenko(vá)? Drsný útes. Neobvyklé jádro komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko(vá) vede se svými dvěma laloky k neobvyklým a dramatickým pohledům, z nichž jeden takový zachytila kosmická sonda Rosetta, která ke kometě doletěla minulé...
Co se to děje s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá)? Jak se 3-km velká kometa přibližuje ke Slunci, tak jeho teplo způsobuje vyvrhování plynu a prachu z jádra. Kosmická sonda Rosetta dorazila ke dvojitému kometárnímu jádru minulý červenec a nyní spolu s tímto obřím tmavým ledovcem obíhá...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
