Na teleskopickém snímku ze 7. listopadu je zachycen návrat periodické komety Čurjumo-Gerasimenko(vá) na její 6,4 roku dlouhé orbitě. Na pozadí hvězd v souhvězdí Blíženců (Gemini) se doprava vzhůru táhne prachový ohon směrem k Upsilon Geminorum. Už těsně mimo levý okraj zorného pole září nejjasnější...
Toto pěkné zorné pole v souhvězdí Býka (Taurus) zabírá na obloze něco přes 2 stupně, neboli 4 úplňky. Vpravo nahoře od středu snímku je vidět slabá načervenalá skvrna objektu M1 (Messier 1), též známého jako Krabí mlhovina. M1 je prvním objektem slavného katalogu lovce komet 18. století Charlese...
Před hvězdami pozadí v souhvězdí Býka (Taurus) a dokonce ještě slabšími galaxiemi na tomto teleskopickém snímku ze 7. září prolétá slabá kometa Čurjumov-Gerasimenko(vá) (67P). Tato asi 4 kilometry velká kometa s jádrem ze dvou laloků se asi před 5 lety stala místem odpočinku robotů z planety Země po...
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal...
Nasaďte si svoje červeno-modré brýle a pojďte se vznášet u rozervaného jádra s dvěma laloky komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), též známé jako 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků pořízených úzkoúhlou kamerou OSIRIS kosmické sondy Rosetta dne 25. července 2015 ze vzdálenosti 184...
Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a podívejte se na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), neboli na kometu 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků z úzkoúhlé kamery OSIRIS kosmické sondy Rosetta pořízených 22. září 2014. V oblasti Seth na dvoulaločném jádru komety je...
Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.
Poté, co kosmická sonda Rosetta po celých 786 dní zblízka sledovala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko na její dráze kolem Slunce, byl ztrátou signálu 30. září 2016 potvrzen řízený dopad Rosetty na kometární povrch. Tento pohled s vysokým rozlišením na drsný terén komety je jedním ze snímků...
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní...
Vůbec ne jasná kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu prolétá předúsvitovou oblohou poblíž planet seřazených na ekliptice. Tento kompozit teleskopických snímků sleduje postup komety při vzdalování od Slunce za oběžnou dráhou Marsu od konce září (vlevo) do konce listopadu (zcela vpravo)....
Pak vybuchla! Názorná demonstrace, jak krátký život mají některé kometární výtrysky koncem července zdokumentovala kosmická sonda Rosetta, která obíhá jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá). Na animaci jsou vidět změny v rotaci komety během tří snímků. I když první snímek neukazuje nic...
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Co to ční za štěrkem posetým kopcem na kometě Čurjumov–Gerasimenko(vá)? Drsný útes. Neobvyklé jádro komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko(vá) vede se svými dvěma laloky k neobvyklým a dramatickým pohledům, z nichž jeden takový zachytila kosmická sonda Rosetta, která ke kometě doletěla minulé...
Co se to děje s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá)? Jak se 3-km velká kometa přibližuje ke Slunci, tak jeho teplo způsobuje vyvrhování plynu a prachu z jádra. Kosmická sonda Rosetta dorazila ke dvojitému kometárnímu jádru minulý červenec a nyní spolu s tímto obřím tmavým ledovcem obíhá...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Na teleskopickém snímku ze 7. listopadu je zachycen návrat periodické komety Čurjumo-Gerasimenko(vá) na její 6,4 roku dlouhé orbitě. Na pozadí hvězd v souhvězdí Blíženců (Gemini) se doprava vzhůru táhne prachový ohon směrem k Upsilon Geminorum. Už těsně mimo levý okraj zorného pole září nejjasnější...
Toto pěkné zorné pole v souhvězdí Býka (Taurus) zabírá na obloze něco přes 2 stupně, neboli 4 úplňky. Vpravo nahoře od středu snímku je vidět slabá načervenalá skvrna objektu M1 (Messier 1), též známého jako Krabí mlhovina. M1 je prvním objektem slavného katalogu lovce komet 18. století Charlese...
Před hvězdami pozadí v souhvězdí Býka (Taurus) a dokonce ještě slabšími galaxiemi na tomto teleskopickém snímku ze 7. září prolétá slabá kometa Čurjumov-Gerasimenko(vá) (67P). Tato asi 4 kilometry velká kometa s jádrem ze dvou laloků se asi před 5 lety stala místem odpočinku robotů z planety Země po...
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal...
Nasaďte si svoje červeno-modré brýle a pojďte se vznášet u rozervaného jádra s dvěma laloky komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), též známé jako 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků pořízených úzkoúhlou kamerou OSIRIS kosmické sondy Rosetta dne 25. července 2015 ze vzdálenosti 184...
Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a podívejte se na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), neboli na kometu 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků z úzkoúhlé kamery OSIRIS kosmické sondy Rosetta pořízených 22. září 2014. V oblasti Seth na dvoulaločném jádru komety je...
Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.
Poté, co kosmická sonda Rosetta po celých 786 dní zblízka sledovala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko na její dráze kolem Slunce, byl ztrátou signálu 30. září 2016 potvrzen řízený dopad Rosetty na kometární povrch. Tento pohled s vysokým rozlišením na drsný terén komety je jedním ze snímků...
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní...
Vůbec ne jasná kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu prolétá předúsvitovou oblohou poblíž planet seřazených na ekliptice. Tento kompozit teleskopických snímků sleduje postup komety při vzdalování od Slunce za oběžnou dráhou Marsu od konce září (vlevo) do konce listopadu (zcela vpravo)....
Pak vybuchla! Názorná demonstrace, jak krátký život mají některé kometární výtrysky koncem července zdokumentovala kosmická sonda Rosetta, která obíhá jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá). Na animaci jsou vidět změny v rotaci komety během tří snímků. I když první snímek neukazuje nic...
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Co to ční za štěrkem posetým kopcem na kometě Čurjumov–Gerasimenko(vá)? Drsný útes. Neobvyklé jádro komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko(vá) vede se svými dvěma laloky k neobvyklým a dramatickým pohledům, z nichž jeden takový zachytila kosmická sonda Rosetta, která ke kometě doletěla minulé...
Co se to děje s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá)? Jak se 3-km velká kometa přibližuje ke Slunci, tak jeho teplo způsobuje vyvrhování plynu a prachu z jádra. Kosmická sonda Rosetta dorazila ke dvojitému kometárnímu jádru minulý červenec a nyní spolu s tímto obřím tmavým ledovcem obíhá...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
