Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet obvykle nejsou žádná zjevná místa, z nichž by vycházely výtrysky, které vytvářejí ohony komet. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků ukazuje snímek pořízený v roce 2015 kosmickou sondou ESA Rosetta, která v letech 2014 až 2016 obíhala...
Na teleskopickém snímku ze 7. listopadu je zachycen návrat periodické komety Čurjumo-Gerasimenko(vá) na její 6,4 roku dlouhé orbitě. Na pozadí hvězd v souhvězdí Blíženců (Gemini) se doprava vzhůru táhne prachový ohon směrem k Upsilon Geminorum. Už těsně mimo levý okraj zorného pole září nejjasnější...
Toto pěkné zorné pole v souhvězdí Býka (Taurus) zabírá na obloze něco přes 2 stupně, neboli 4 úplňky. Vpravo nahoře od středu snímku je vidět slabá načervenalá skvrna objektu M1 (Messier 1), též známého jako Krabí mlhovina. M1 je prvním objektem slavného katalogu lovce komet 18. století Charlese...
Před hvězdami pozadí v souhvězdí Býka (Taurus) a dokonce ještě slabšími galaxiemi na tomto teleskopickém snímku ze 7. září prolétá slabá kometa Čurjumov-Gerasimenko(vá) (67P). Tato asi 4 kilometry velká kometa s jádrem ze dvou laloků se asi před 5 lety stala místem odpočinku robotů z planety Země po...
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal...
Nasaďte si svoje červeno-modré brýle a pojďte se vznášet u rozervaného jádra s dvěma laloky komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), též známé jako 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků pořízených úzkoúhlou kamerou OSIRIS kosmické sondy Rosetta dne 25. července 2015 ze vzdálenosti 184...
Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a podívejte se na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), neboli na kometu 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků z úzkoúhlé kamery OSIRIS kosmické sondy Rosetta pořízených 22. září 2014. V oblasti Seth na dvoulaločném jádru komety je...
Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.
Poté, co kosmická sonda Rosetta po celých 786 dní zblízka sledovala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko na její dráze kolem Slunce, byl ztrátou signálu 30. září 2016 potvrzen řízený dopad Rosetty na kometární povrch. Tento pohled s vysokým rozlišením na drsný terén komety je jedním ze snímků...
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní...
Vůbec ne jasná kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu prolétá předúsvitovou oblohou poblíž planet seřazených na ekliptice. Tento kompozit teleskopických snímků sleduje postup komety při vzdalování od Slunce za oběžnou dráhou Marsu od konce září (vlevo) do konce listopadu (zcela vpravo)....
Pak vybuchla! Názorná demonstrace, jak krátký život mají některé kometární výtrysky koncem července zdokumentovala kosmická sonda Rosetta, která obíhá jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá). Na animaci jsou vidět změny v rotaci komety během tří snímků. I když první snímek neukazuje nic...
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Co to ční za štěrkem posetým kopcem na kometě Čurjumov–Gerasimenko(vá)? Drsný útes. Neobvyklé jádro komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko(vá) vede se svými dvěma laloky k neobvyklým a dramatickým pohledům, z nichž jeden takový zachytila kosmická sonda Rosetta, která ke kometě doletěla minulé...
Co se to děje s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá)? Jak se 3-km velká kometa přibližuje ke Slunci, tak jeho teplo způsobuje vyvrhování plynu a prachu z jádra. Kosmická sonda Rosetta dorazila ke dvojitému kometárnímu jádru minulý červenec a nyní spolu s tímto obřím tmavým ledovcem obíhá...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet obvykle nejsou žádná zjevná místa, z nichž by vycházely výtrysky, které vytvářejí ohony komet. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků ukazuje snímek pořízený v roce 2015 kosmickou sondou ESA Rosetta, která v letech 2014 až 2016 obíhala...
Na teleskopickém snímku ze 7. listopadu je zachycen návrat periodické komety Čurjumo-Gerasimenko(vá) na její 6,4 roku dlouhé orbitě. Na pozadí hvězd v souhvězdí Blíženců (Gemini) se doprava vzhůru táhne prachový ohon směrem k Upsilon Geminorum. Už těsně mimo levý okraj zorného pole září nejjasnější...
Toto pěkné zorné pole v souhvězdí Býka (Taurus) zabírá na obloze něco přes 2 stupně, neboli 4 úplňky. Vpravo nahoře od středu snímku je vidět slabá načervenalá skvrna objektu M1 (Messier 1), též známého jako Krabí mlhovina. M1 je prvním objektem slavného katalogu lovce komet 18. století Charlese...
Před hvězdami pozadí v souhvězdí Býka (Taurus) a dokonce ještě slabšími galaxiemi na tomto teleskopickém snímku ze 7. září prolétá slabá kometa Čurjumov-Gerasimenko(vá) (67P). Tato asi 4 kilometry velká kometa s jádrem ze dvou laloků se asi před 5 lety stala místem odpočinku robotů z planety Země po...
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal...
Nasaďte si svoje červeno-modré brýle a pojďte se vznášet u rozervaného jádra s dvěma laloky komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), též známé jako 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků pořízených úzkoúhlou kamerou OSIRIS kosmické sondy Rosetta dne 25. července 2015 ze vzdálenosti 184...
Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a podívejte se na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), neboli na kometu 67P. Tento stereo anaglyf vznikl kombinací dvou snímků z úzkoúhlé kamery OSIRIS kosmické sondy Rosetta pořízených 22. září 2014. V oblasti Seth na dvoulaločném jádru komety je...
Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.
Poté, co kosmická sonda Rosetta po celých 786 dní zblízka sledovala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko na její dráze kolem Slunce, byl ztrátou signálu 30. září 2016 potvrzen řízený dopad Rosetty na kometární povrch. Tento pohled s vysokým rozlišením na drsný terén komety je jedním ze snímků...
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní...
Vůbec ne jasná kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu prolétá předúsvitovou oblohou poblíž planet seřazených na ekliptice. Tento kompozit teleskopických snímků sleduje postup komety při vzdalování od Slunce za oběžnou dráhou Marsu od konce září (vlevo) do konce listopadu (zcela vpravo)....
Pak vybuchla! Názorná demonstrace, jak krátký život mají některé kometární výtrysky koncem července zdokumentovala kosmická sonda Rosetta, která obíhá jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá). Na animaci jsou vidět změny v rotaci komety během tří snímků. I když první snímek neukazuje nic...
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Co to ční za štěrkem posetým kopcem na kometě Čurjumov–Gerasimenko(vá)? Drsný útes. Neobvyklé jádro komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko(vá) vede se svými dvěma laloky k neobvyklým a dramatickým pohledům, z nichž jeden takový zachytila kosmická sonda Rosetta, která ke kometě doletěla minulé...
Co se to děje s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá)? Jak se 3-km velká kometa přibližuje ke Slunci, tak jeho teplo způsobuje vyvrhování plynu a prachu z jádra. Kosmická sonda Rosetta dorazila ke dvojitému kometárnímu jádru minulý červenec a nyní spolu s tímto obřím tmavým ledovcem obíhá...
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
