Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Původ komety 67P je starší, než se očekávalo
Marek Biely Vytisknout článek

Původ komety 67P je starší, než se očekávalo

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na jednom ze snímků sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety.

Podle dat se zdá, že kometu tvoří až ze 40 % organický materiál, a to velmi starý. Mohlo by se jednat o hmotu dokonce starší, než je celá naše Sluneční soustava. Tato hmota nejspíše pochází z mezihvězdného prostoru. O její existenci svědčí tzv. diffuse interstellar bands (DIB), což jsou organické molekuly složené z dusíku, vodíku, kyslíku a uhlíku. Ty jsou schopny absorbování záření astronomických objektů a kromě komet se vyskytují také na planetách. Tam se postupně přeměňují v důsledku chemických reakcí, v kometách pak pravděpodobně zůstávají v původním stavu.

Dá se předpokládat, že mimo jiné i na těchto poznatcích z mise Rosetta budou vědci stavět i v budoucnu. Další výzkum zmíněných organických molekul nám může pomoci nejen se dozvědět více o původu komet, ale také se posunout dále v řešení otázek vzniku života na Zemi či zkoumání možného života jinde ve vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek na stránkách vesmir.stoplusjednicka.cz
[2] Článek na stránkách sciencedaily.com

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa Churyumov-Gerasimenko, 67p


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »