Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Původ komety 67P je starší, než se očekávalo
Marek Biely Vytisknout článek

Původ komety 67P je starší, než se očekávalo

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na jednom ze snímků sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety.

Podle dat se zdá, že kometu tvoří až ze 40 % organický materiál, a to velmi starý. Mohlo by se jednat o hmotu dokonce starší, než je celá naše Sluneční soustava. Tato hmota nejspíše pochází z mezihvězdného prostoru. O její existenci svědčí tzv. diffuse interstellar bands (DIB), což jsou organické molekuly složené z dusíku, vodíku, kyslíku a uhlíku. Ty jsou schopny absorbování záření astronomických objektů a kromě komet se vyskytují také na planetách. Tam se postupně přeměňují v důsledku chemických reakcí, v kometách pak pravděpodobně zůstávají v původním stavu.

Dá se předpokládat, že mimo jiné i na těchto poznatcích z mise Rosetta budou vědci stavět i v budoucnu. Další výzkum zmíněných organických molekul nám může pomoci nejen se dozvědět více o původu komet, ale také se posunout dále v řešení otázek vzniku života na Zemi či zkoumání možného života jinde ve vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek na stránkách vesmir.stoplusjednicka.cz
[2] Článek na stránkách sciencedaily.com

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa Churyumov-Gerasimenko, 67p


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »