Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Splněno! Rosetta přistála na kometě a ukončila tak svou misi
Marek Biely Vytisknout článek

Splněno! Rosetta přistála na kometě a ukončila tak svou misi

Detailní snímek komety 67P/Churyumov-Gerasimenko z klesající sondy Rosetta
Autor: ESA

Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.

Rosetta se dostala do vesmíru již v roce 2004. Na své cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko nejprve zkoumala dvě planetky hlavního pásu asteroidů. Poté byla na několik let přepnuta do fáze hibernace, aby pošetřila systémy a upravila dráhové parametry ve spojitosti s těmi od komety. Už na začátku roku 2014 se však opět probudila a v létě toho samého roku se usadila na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Tu podrobila fotografickému i vědeckému výzkumu, jenž byl nakonec podpořený i vypuštěním modulu Philae na povrch komety. Lander ovšem nepřistál příliš šťastně, dostal se do skalnaté oblasti s nedostatkem slunečního svitu a směrem k Rosettě vysílal jen ojedinělé signály, které počátkem července 2015 nadobro utichly. Zdálo se, že modul je definitivně ztracený, sonda jej ale na začátku letošního září nalezla (samozřejmě v nefunkčním stavu).

Co nezvládl modul Philae, zvládla sonda Rosetta samotná. Pořídila obrovské množství velmi kvalitních fotografií a zjistila, že se na kometě nachází kyslík a glycin, tedy látky důležité k životu. A navíc, jak už bylo zmíněno, našla i ztracený lander...

Dnes ale došlo k nevyhnutelnému. Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko se vzdaluje od Slunce a i z naší perspektivy se dostává do nevýhodné pozice na obloze. Se sondou bychom tak dříve nebo později ztratili spojení a protože nebyla konstruována na to, aby vydržela až do dalšího návratu komety v roce 2021, spojení bychom už nikdy nedokázali obnovit. Proto bylo nejrozumnějším řešením přistání na kometě.

A jak vědci avizovali, tak se taky stalo. Dnes kolem 12:40 SELČ dosedla Rosetta rychlostí pouhých 50 cm/s na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Stalo se tak pouhé 2 km od místa přistání modulu Philae. Signál z míst, kde se nyní kometa nachází, k nám letí asi 40 minut. Vyšlo to takřka přesně - ve 13:19 SELČ bylo zaznamenané přerušení signálu, což znamenalo jediné. Mise byla ukončena. Velmi, velmi úspěšná mise, jež se zapíše do historie lidstva.

Pro nás to ale definitivní konec ještě neznamená. Ač sonda v současnosti už žádná data nesbírá, v předchozích měsících a letech jich nasbírala tolik, že se nedají zpracovat tak rychlým způsobem. Vědci tedy odhadují, že o kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko budeme díky sondě Rosetta zjišťovat nové informace ještě asi 2 roky.

V poslední řadě se ještě hodí zmínit i samotnou kometu. Její návraty nám totiž budou sondu Rosetta s modulem Philae intenzivně připomínat. A ne ledajakým způsobem. Už ten příští, v roce 2021, má být velice příznivý. Kometa při něm dosáhne jasnosti až 8 mag a bude tak viditelná i obyčejnými triedry. Máme se tedy ještě na co těšit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Guardian

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Modul Philae, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Rosetta


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »