Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta se chystá na sestupový manévr
Marek Biely Vytisknout článek

Rosetta se chystá na sestupový manévr

Ilustrace sestupu sondy Rosetta na kometu 67P
Autor: ESA/Rosetta

Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.

Po dlouhé misi zahrnující výzkum dvou planetek Sluneční soustavy a fázi hibernace se v létě 2014 sonda Rosetta dostala na oběžnou dráhu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Pořídila spoustu fotografií a v listopadu toho roku vypustila modul Philae, jehož přistání sice dobře nedopadlo (modul přestal komunikovat a byl považován za ztracený), sonda ale lander na začátku letošního září opět nalezla a potvrdila informaci, že se nachází v oblasti s nedostatkem slunečního záření. Kromě "znovuobjevení" modulu Philae Rosetta na kometě našla například i k životu důležité látky jako kyslík nebo glycin, další objevy už ale patrně nepřijdou. Sonda Rosetta se totiž chystá k sestupu na kometu.

Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta  poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016. Autor: ESA.
Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016.
Autor: ESA.
Jak celá událost proběhne? Sonda udělá kolem komety nedokončenou elipsu, jejíž počátek nastane 24. září. O dva dny později dojde k přesměrování tím způsobem, aby dne 29. září ve večerních hodinách začal kolizní manévr, jenž bude spočívat v pomalém sestupu Rosetty na kometu z výšky 20 km. Samotný dopad sondy Rosetta na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko máme očekávat 30. září ve 12:40 SELČ, když připočítáme dodatečných 40 minut jako rezervu pro zaznamenání signálu ze sondy, vyjde nám, že ve 13:20 SELČ toho samého dne bychom už měli vědět, jak celá akce dopadla. Vědci samozřejmě předpokládají, že akce se může o několik minut až desítek minut protáhnout nebo i urychlit - to bude záležet zejména na trajektorii sestupu.

Na závěr ještě připomeňme, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko uvítá sondu Rosetta ve své lokalitě Ma'at. Ta leží na menším ze dvou laloků komety a má průměr asi 100 metrů a hloubku 50-60 metrů. Z této oblasti pochází značné množství výtrysků prachu z komety. Pro přesnější informace ještě doplníme, že sonda přistane v bodě poblíž místa pojmenovaného jako Deir el-Medina.

Poznámka redakce: V pátek 30. září si budete moci vychutnat premiéru fulldomového pořadu o misi Rosetta v brněnském planetáriu v rámci Evropské Noci vědců.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cobs.si
[2] Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, ESA, Sonda Rosetta, Kometa Churyumov-Gerasimenko


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »