Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta se chystá na sestupový manévr
Marek Biely Vytisknout článek

Rosetta se chystá na sestupový manévr

Ilustrace sestupu sondy Rosetta na kometu 67P
Autor: ESA/Rosetta

Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.

Po dlouhé misi zahrnující výzkum dvou planetek Sluneční soustavy a fázi hibernace se v létě 2014 sonda Rosetta dostala na oběžnou dráhu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Pořídila spoustu fotografií a v listopadu toho roku vypustila modul Philae, jehož přistání sice dobře nedopadlo (modul přestal komunikovat a byl považován za ztracený), sonda ale lander na začátku letošního září opět nalezla a potvrdila informaci, že se nachází v oblasti s nedostatkem slunečního záření. Kromě "znovuobjevení" modulu Philae Rosetta na kometě našla například i k životu důležité látky jako kyslík nebo glycin, další objevy už ale patrně nepřijdou. Sonda Rosetta se totiž chystá k sestupu na kometu.

Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta  poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016. Autor: ESA.
Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016.
Autor: ESA.
Jak celá událost proběhne? Sonda udělá kolem komety nedokončenou elipsu, jejíž počátek nastane 24. září. O dva dny později dojde k přesměrování tím způsobem, aby dne 29. září ve večerních hodinách začal kolizní manévr, jenž bude spočívat v pomalém sestupu Rosetty na kometu z výšky 20 km. Samotný dopad sondy Rosetta na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko máme očekávat 30. září ve 12:40 SELČ, když připočítáme dodatečných 40 minut jako rezervu pro zaznamenání signálu ze sondy, vyjde nám, že ve 13:20 SELČ toho samého dne bychom už měli vědět, jak celá akce dopadla. Vědci samozřejmě předpokládají, že akce se může o několik minut až desítek minut protáhnout nebo i urychlit - to bude záležet zejména na trajektorii sestupu.

Na závěr ještě připomeňme, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko uvítá sondu Rosetta ve své lokalitě Ma'at. Ta leží na menším ze dvou laloků komety a má průměr asi 100 metrů a hloubku 50-60 metrů. Z této oblasti pochází značné množství výtrysků prachu z komety. Pro přesnější informace ještě doplníme, že sonda přistane v bodě poblíž místa pojmenovaného jako Deir el-Medina.

Poznámka redakce: V pátek 30. září si budete moci vychutnat premiéru fulldomového pořadu o misi Rosetta v brněnském planetáriu v rámci Evropské Noci vědců.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cobs.si
[2] Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, ESA, Sonda Rosetta, Kometa Churyumov-Gerasimenko


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »