Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta odhalila na kometě kyslík, svou pouť však ukončí
Marek Biely Vytisknout článek

Rosetta odhalila na kometě kyslík, svou pouť však ukončí

Kometa 67P vyfotografovaná sondou Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko v létě prolétla přísluním. Její aktivitu ve vzdálenostech od Slunce jen o něco větších, než se nachází naše Země, samozřejmě monitorovala i sonda Rosetta. To se bude dít i nadále, nakonec však ne tak dlouho, jak bylo plánováno. Sonda totiž napodobí modul Philae a přistane na kometě, čímž ukončí svou velice úspěšnou misi. Stane se tak na podzim roku 2016. Ještě předtím ale bude sonda pokračovat ve své práci, jež přináší klíčové poznatky i k nám na Zemi. Mezi ty nejnovější patří to, že se na kometě nachází molekulární kyslík.

Kyslík nalezený na kometě je podle vědců obrovské překvapení. Alespoň tak se vyjádřil Andre Bieler z michiganské univerzity. Podle něj totiž tento nález do značné míry zpochybňuje naši představu o formování sluneční soustavy. Molekul kyslíku je navíc kolem komety tolik, že tam pravděpodobně musel být již při vzniku tělesa a nebo dokonce před ním.

Kathrin Altwegg:
Důkaz kyslíku jako starověké látky zdiskredituje některé teoretické modely formování naší Sluneční soustavy.

Původní představa vědců byla taková, že kyslík na kometách vzniká jen díky působení slunečního záření. Nyní ovšem víme, že tomu tak není. Pokud se nachází tento veledůležitý plyn i v ledových krystalech jádra komety, značí to přítomnost jeho molekul ještě před vznikem naší Sluneční soustavy. Kyslík by v tom případě na kometách existoval ještě dříve, než vůbec vzniklo naše Slunce!

Na kometě jsme se doposud přesvědčili o existenci čtyř plynů. Již dříve sonda Rosetta nalezla molekuly vody, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého. Kyslík pak byl ve Sluneční soustavě odhalen doteď pouze dvakrát, a to na ledových měsících Jupiteru a Saturnu. Na kometě se tento objev ještě nikdy nepodařil.

Sonda Rosetta bude i v příštích měsících pokračovat ve výzkumu jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko a jejího okolí. Na informace ohledně kyslíku se nyní zaměří důkladněji. Po nalezení molekul vody nakonec zjistila, že voda na kometách je spíše pravidlem, než-li výjimkou. Pokud se něco podobného podaří i v případě kyslíku, může to určitým způsobem napomoci vědcům ve zkoumání vzniku života na Zemi.

Závěrečná fáze života Rosetty

Dlouhá mise sondy Rosetta mezitím pomalu ale jistě spěje k už jistému konci. Sonda prozkoumala dvě planetky, aby na několik let upadla do hibernace a po probuzení navštívila kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Na její jádro pak loni v listopadu vypustila modul Philae, jehož přistání se sice nepovedlo úplně podle představ vědců, ale i tak jsme získali nová, velmi cenná data. Rosetta už více než rok krouží kolem komety a pokračuje v jejím zkoumání. To by ovšem mělo na podzim roku 2016 skončit.

Sonda Rosetta a kometa 67P Autor: ESA
Sonda Rosetta a kometa 67P
Autor: ESA

Přesné datum přistání na kometě ještě bude určeno. Nejčastěji je však skloňován měsíc září. Proč? Sondě už pomalu dochází palivo. Dalším důvodem je, že konstrukce sondy neumožňuje po dlouhodobé aktivní fázi další několik let trvající hibernaci. Od října příštího roku se navíc kometa dostane úhlově mnohem blíže ke Slunci a nebude tak pozorovatelná ze Země. To přirozeně znesnadní komunikaci mezi řídícím střediskem ESA na Zemi a sondou samotnou. Velmi úspěšná mise sondy Rosetta však skončí velkolepě - přistáním na kometě stejně tak, jak to bylo vloni provedeno s modulem Philae.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Osel.cz
[2] RudyMars.cz

Převzato: Kommet.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Sonda Rosetta, Kometa Churyumov-Gerasimenko


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »