Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.

Ke konci roku 2015 jsme se dozvěděli o tom, že kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko byl detekován výskyt molekulárního kyslíku. Podle vědců byla tato skutečnost největším překvapením celé mise Rosetta. Sonda následně začala zkoumat, jak se mohl kyslík u komety vzít. Vycházíme z poznatků, že ačkoliv je kyslík u nás na Zemi zcela běžnou látkou, ve vesmíru byl dříve detekován jen dvakrát a na kometě doposud ještě nikdy. Vědci nakonec došli k poměrně nečekaným závěrům.

Zjistilo se, že zdrojem kyslíku je kometa samotná. Látka se uvnitř komety možná nacházela už v době, kdy těleso vzniklo. Prvotní teorie hovoří o tom, že kyslík poté zamrzl v jádře komety a začal se postupně uvolňovat, až když se kometa dostávala do takové vzdálenosti ke Slunci, která by tento proces umožňovala. Nakonec by ale všechno mohlo být jinak.

Odborník na chemické reakce Konstantinos P. Giapis a jeho spolupracovníci si myslí, že kyslík nacházející se kolem jádra komety nemusí být starodávný, ale že je produkován díky interakci mezi molekulami vody v komě a částicemi pocházejícími ze slunečního záření. Tento proces nám zatím není příliš známý, ale pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o převratný objev. Ovšem zpráva o tom, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík, je impozantní sama o sobě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozsáhlejší článek v angličtině na stránkách space.com

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Rosetta, Kometa Churyumov-Gerasimenko


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »