27. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 3. července v 5 h 41 min SELČ. Hned v neděli 29. 6. večer ještě svítí poblíž Marsu nízko na večerní obloze. Prochází Lvem a Pannou a ve čtvrtek večer bude u hvězdy Spica.

Planety

• Merkur (0,5 mag) už asi na večerní obloze nenajdeme, ale 4. 7. je v největší východní elongaci, tak třeba se zadaří na denní obloze.
• Venuše (–4,2 mag) je výraznou jitřenkou nevysoko nad severovýchodem již po třetí hodině ráno. Nyní je nedaleko Plejád a Uranu.
• Mars (1,5 mag) je večer nízko nad západním obzorem v souhvězdí Lva. Vzdaluje se hvězdě Regulus a není už příliš dobře viditelný.
• Jupiter (–1,9) mag je po konjunkci se Sluncem nepozorovatelný.
• Saturn (1 mag) je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Prstenec je pouze velmi tenký a obtížně viditelný.
• Uran (5,8 mag) je pod Plejádami a v týdnu nastane konjunkce s Venuší na vzdálenost necelé tři stupně.
• Neptun (7,9 mag) je hned vedle Saturnu, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička. Snadno jej poznáme, protože mezi ním a Saturnem žádná taková hvězda není, pouze vpravo nad nimi je hvězda 6,3 mag do trojúhelníku, která pomůže s identifikací.

Aktivita Slunce je nízká. Možnou změnu může přinést jen jediná větší aktivní oblast poblíž středu kotouče. Vzhledem k tomu, že Země je nyní nejdál od Slunce, může být zajímavé si Slunce vyfotografovat a porovnat s fotkami zezačátku ledna. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds): jejich viditelnost pokračuje i po slunovratu. Oblaka plná stříbrných vlnek krásně viditelných především triedrem, se mohou ukázat kdykoli. Pěkný úkaz nastal v noci z pondělí 23. na úterý 24. června a další pak v noci ze soboty na neděli. Vyhlížet můžete večer po 22. hodině a nad ránem.

Kosmonautika a sondy

Mise Axiom-4 s třemi placenými kosmonauty a profesionálkou ze stejnojmenné společnosti Peggy Whitson je úspěšně na ISS. Start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon proběhl ve středu 25. června a druhý den došlo k připojení k Mezinárodní vesmírné stanici. Budiž nám připomínkou, že na stanici jsou díky tomu také maďarský a polský kosmonaut a bylo by povzbuzením pro českou mládež a průmysl, kdyby tam brzy přibyl i ten český. Jak víme, mise Aleše Svobody je pro nás nyní prioritou. Podpořila by špičkové technologie a byla by přínosem v zemi, která má velké ambice také na poli kosmického průmyslu.

Americká sluneční sonda Parker Solar Probe má za sebou další velmi blízký průlet kolem Slunce. Přiblížením na 6,2 mil. km vyrovnala svůj stávající rekord v nejmenší vzdálenosti od povrchu. Měření slunečního větru přímo uvnitř koróny během maxima sluneční aktivity jsou nenahraditelným zdrojem informací o naší hvězdě.

Kosmotýdeník se podrobně věnoval prvním snímkům mise Biomass, evropské družice schopné prokouknout vršky stromů a zobrazit i pralesní podrost.

SpaceX 28. června zkompletovala 60. start s družicemi Starlink v tomto roce. Pokud uvažujeme průměrně 25 vynesených družic, sami vidíte, kolik je schopna aktuálně dostat na oběžnou dráhu za jediný rok (více než 3000 Starlinků).

Silná raketa Atlas V 551 vynesla další várku komunikačních družic Kuiper společnosti Amazon. 28. června startovala silná japonská raketa H-IIA s družicí GOSAT GW. Testoval se také finální postranní booster rakety SLS, ale asi deset sekund před plánovaným koncem zážehu proletělo něco tryskou a došlo k poškození.

V úterý 1. července plánuje ESA start dalšího exempláře meteorologické družice třetí generace MTG-S1, tedy tzv. sounder, který pomůže zpřesnit pohled na jednotlivé vrstvy atmosféry. Doplní tak první snímkovací družici nové generace MTG-I1. Vynesen bude také přístroj programu Copernicus Sentinel-4 pro snímání kvality a znečištění vzduchu nad Evropou a částí Asie.

Výročí

1. července 1770 (255 let) proletěla velmi blízko kolem Země tzv. Lexellova kometa. V tomto období se komety nepojmenovávaly podle objevitele, tím byl známý Charles Messier, ale nese jméno člověka, který spočítal její dráhu. Kometa byla v době objevu, v noci ze 14. na 15. června, v souhvězdí Střelce a už o 14 dní později kometa překvapila extrémně blízkým průletem kolem Země. V historii jde o druhý nejbližší průlet ve vzdálenosti 0,0146 au (2,18 mil. km), což je pouze asi 5,5násobek vzdálenosti Země – Měsíc. Messier tehdy popsal komu o velikosti 2° 23', jiné popisy hovořily o komě velké i více než 5°. Pro srovnání můžeme připomenout kometu C/1996 B2 (Hyakutake), která při svém relativně blízkém průletu 25. března 1996 kolem Země ve vzdálenosti 15 mil. km měla průměr asi jednoho stupně. Blíže Zemi než tato kometa, proletěla ještě P/1999 J6 (SOHO), jen 0,012 au, jenže ta proletěla, aniž by byla tou dobou pozorována.

2. července 1985 (40 let) odstartovala ke slavné Halleyově kometě evropská sonda Giotto. Název má po malíři Giotto di Bondone, který vyjevil Betlémskou hvězdu jako kometu, pravděpodobně díky tehdy se zjevivší kometě Halleyově. Od té doby se setkáváme také se symbolem „vánoční komety“ místo hvězdy. Sonda Giotto se proslavila tím, že přežila blízký průlet kolem jádra Halleyovy komety a pořídila i nejdetailnější záběry jejího jádra.

4. července 2005 (20 let) zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1. Díky nárazu se z jádra komety uvolnil materiál, který pak mohl být sondou i dalšími dalekohledy prozkoumán. Vzniklý kráter posléze fotografovala jiná sonda Stardust (v roce 2011). Ukázalo se, že jádro této komety má velmi nízkou hustotu a obsahuje překvapivě málo ledu.

Výhled na příští týden 

Měsíc u hvězdy Antares, zákryt tau Sco (2,8 mag)

Výročí: Deep Impact zásah Tempel 1

Výročí: Yuji Hyakutake

Výročí: František Ignác Kassián Halaška

Výročí: Rosetta u planetky Lutetia

Výročí: družice Gamma

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).