Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2020. Měsíc bude v úplňku. Planety uvidíme nejlépe v druhé polovině noci a ráno, Venuše je vidět i na denní obloze. Pokračuje sezóna NLC. Raketa Vega s českým dispenzerem má poslední šanci v tomto startovním okně. SpaceX má v plánu dva...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer září jasná planeta Venuše. Ráno je vidět Mars. Další tři planety jsou ukryté v záři Slunce. Ke startu s další várkou družic Starlink se chystá raketa Falcon 9. K přistání se chystá loď Dragon. Před 410...
Přehled událostí na obloze od 29. 6. do 5. 7. 2015. Měsíc bude v úplňku. Večer proběhne velmi blízké setkání jasných planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce se krátce zvýšila a vrací se k nízkým hodnotám. Občas se dají spatřit jasná noční...
Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 12. 1. do 18. 1. 2015 Měsíc je vidět v druhé polovině noci a ráno. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a Merkur, kousek výše je večer Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter....
Kosmická sonda Deep Impact navedla 4. července 2005 projektil k dopadu na jádro komety Tempel 1. Tato kosmická sonda nadále krouží sluneční soustavou a už dříve v tomto roce se ohlédla zpátky a pořídila sérii snímků své domoviny vzdálené 31 miliónů mil (50 miliónů kilometrů). Tato čtyři políčka...
Cílová kamera sondy Deep Impact pořídila při přibližování k jádru komety Tempel 1 rychlostí 10 kilometrů za sekundu sérii opravdu dramatických snímků. Následné obrázky zlepšují své rozlišení a zde byly složeny v měřítku 5 metrů na pixel, včetně snímků pořízených jen pár metrů od...
Toto byla lidmi vyvolaná událost, která byla vidět v celé sluneční soustavě. Podle instrukcí pozemských vědců sonda velikosti chladničky z mise Deep Impact zasáhla 4. července rychlostí 35 000 kilometrů za hodinu kometu Tempel 1. Nečekaně jasný výbuch nebyl výbuchem nukleárním, ale...
Tato různorodá krajina je povrchem jádra komety Temple 1, tak jak byla vidět z impaktoru (Impactor Targeting Sensor) sondy Deep Impact. V průběhu zaznamenávání drsného vzhledu se obraz krajiny dramaticky měnil, jelikož impaktor do povrchu narazil poblíž dvou velkých kráterů kilometrové velikosti ve...
Ohňostroj ke Dni nezávislosti 4. července přišel opravdu brzy, když ve 1:52 AM EDT (7:52 SELČ) projektil sondy Deep Impact zasáhl povrch jádra komety Tempel 1 rychlostí 10 kilometrů za sekundu. Dobře zamířený impaktor se odpařil a vybuchl do rozpínavého mračna materiálu, které je zde vidět 13...
Kometa Tempel 1 je cílem srážky s impaktorem z kosmické sondy NASA Deep Impact 4. července kolem 1:52am EDT (7:52 SELČ, viz další časové zóny). Kamery na impaktoru i na prolétající kosmické sondě budou celou událost snímkovat zblízka a očekává se, že na povrchu kometárního jádra vznikne...
Kosmická sonda Deep Impact pokračuje v přibližování ke kometě Tempel 1, která má zhruba velikost Manhattanu. Začátkem dne 3. července (EDT, východoamerického letního času) se sonda Deep Impact rozdělí na dvě jednotlivé automatické kosmické sondy, jedna se nazývá Flyby (Průlet) a...
Co se stane, když vrazíte do komety? O této otázce uvažovali astronomové, když navrhovali v lednu vypuštěnou sondu Deep Impact. Kosmická sonda Deep Impact dospěje nadcházejícího 4. července ke svému cíli, ke kometě Tempel 1 a k jejímu povrchu vypustí impaktor pětkrát hmotnější jak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2020. Měsíc bude v úplňku. Planety uvidíme nejlépe v druhé polovině noci a ráno, Venuše je vidět i na denní obloze. Pokračuje sezóna NLC. Raketa Vega s českým dispenzerem má poslední šanci v tomto startovním okně. SpaceX má v plánu dva...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer září jasná planeta Venuše. Ráno je vidět Mars. Další tři planety jsou ukryté v záři Slunce. Ke startu s další várkou družic Starlink se chystá raketa Falcon 9. K přistání se chystá loď Dragon. Před 410...
Přehled událostí na obloze od 29. 6. do 5. 7. 2015. Měsíc bude v úplňku. Večer proběhne velmi blízké setkání jasných planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce se krátce zvýšila a vrací se k nízkým hodnotám. Občas se dají spatřit jasná noční...
Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 12. 1. do 18. 1. 2015 Měsíc je vidět v druhé polovině noci a ráno. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a Merkur, kousek výše je večer Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter....
Kosmická sonda Deep Impact navedla 4. července 2005 projektil k dopadu na jádro komety Tempel 1. Tato kosmická sonda nadále krouží sluneční soustavou a už dříve v tomto roce se ohlédla zpátky a pořídila sérii snímků své domoviny vzdálené 31 miliónů mil (50 miliónů kilometrů). Tato čtyři políčka...
Cílová kamera sondy Deep Impact pořídila při přibližování k jádru komety Tempel 1 rychlostí 10 kilometrů za sekundu sérii opravdu dramatických snímků. Následné obrázky zlepšují své rozlišení a zde byly složeny v měřítku 5 metrů na pixel, včetně snímků pořízených jen pár metrů od...
Toto byla lidmi vyvolaná událost, která byla vidět v celé sluneční soustavě. Podle instrukcí pozemských vědců sonda velikosti chladničky z mise Deep Impact zasáhla 4. července rychlostí 35 000 kilometrů za hodinu kometu Tempel 1. Nečekaně jasný výbuch nebyl výbuchem nukleárním, ale...
Tato různorodá krajina je povrchem jádra komety Temple 1, tak jak byla vidět z impaktoru (Impactor Targeting Sensor) sondy Deep Impact. V průběhu zaznamenávání drsného vzhledu se obraz krajiny dramaticky měnil, jelikož impaktor do povrchu narazil poblíž dvou velkých kráterů kilometrové velikosti ve...
Ohňostroj ke Dni nezávislosti 4. července přišel opravdu brzy, když ve 1:52 AM EDT (7:52 SELČ) projektil sondy Deep Impact zasáhl povrch jádra komety Tempel 1 rychlostí 10 kilometrů za sekundu. Dobře zamířený impaktor se odpařil a vybuchl do rozpínavého mračna materiálu, které je zde vidět 13...
Kometa Tempel 1 je cílem srážky s impaktorem z kosmické sondy NASA Deep Impact 4. července kolem 1:52am EDT (7:52 SELČ, viz další časové zóny). Kamery na impaktoru i na prolétající kosmické sondě budou celou událost snímkovat zblízka a očekává se, že na povrchu kometárního jádra vznikne...
Kosmická sonda Deep Impact pokračuje v přibližování ke kometě Tempel 1, která má zhruba velikost Manhattanu. Začátkem dne 3. července (EDT, východoamerického letního času) se sonda Deep Impact rozdělí na dvě jednotlivé automatické kosmické sondy, jedna se nazývá Flyby (Průlet) a...
Co se stane, když vrazíte do komety? O této otázce uvažovali astronomové, když navrhovali v lednu vypuštěnou sondu Deep Impact. Kosmická sonda Deep Impact dospěje nadcházejícího 4. července ke svému cíli, ke kometě Tempel 1 a k jejímu povrchu vypustí impaktor pětkrát hmotnější jak...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
