Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta se chystá na sestupový manévr
Marek Biely Vytisknout článek

Rosetta se chystá na sestupový manévr

Ilustrace sestupu sondy Rosetta na kometu 67P
Autor: ESA/Rosetta

Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.

Po dlouhé misi zahrnující výzkum dvou planetek Sluneční soustavy a fázi hibernace se v létě 2014 sonda Rosetta dostala na oběžnou dráhu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Pořídila spoustu fotografií a v listopadu toho roku vypustila modul Philae, jehož přistání sice dobře nedopadlo (modul přestal komunikovat a byl považován za ztracený), sonda ale lander na začátku letošního září opět nalezla a potvrdila informaci, že se nachází v oblasti s nedostatkem slunečního záření. Kromě "znovuobjevení" modulu Philae Rosetta na kometě našla například i k životu důležité látky jako kyslík nebo glycin, další objevy už ale patrně nepřijdou. Sonda Rosetta se totiž chystá k sestupu na kometu.

Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta  poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016. Autor: ESA.
Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016.
Autor: ESA.
Jak celá událost proběhne? Sonda udělá kolem komety nedokončenou elipsu, jejíž počátek nastane 24. září. O dva dny později dojde k přesměrování tím způsobem, aby dne 29. září ve večerních hodinách začal kolizní manévr, jenž bude spočívat v pomalém sestupu Rosetty na kometu z výšky 20 km. Samotný dopad sondy Rosetta na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko máme očekávat 30. září ve 12:40 SELČ, když připočítáme dodatečných 40 minut jako rezervu pro zaznamenání signálu ze sondy, vyjde nám, že ve 13:20 SELČ toho samého dne bychom už měli vědět, jak celá akce dopadla. Vědci samozřejmě předpokládají, že akce se může o několik minut až desítek minut protáhnout nebo i urychlit - to bude záležet zejména na trajektorii sestupu.

Na závěr ještě připomeňme, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko uvítá sondu Rosetta ve své lokalitě Ma'at. Ta leží na menším ze dvou laloků komety a má průměr asi 100 metrů a hloubku 50-60 metrů. Z této oblasti pochází značné množství výtrysků prachu z komety. Pro přesnější informace ještě doplníme, že sonda přistane v bodě poblíž místa pojmenovaného jako Deir el-Medina.

Poznámka redakce: V pátek 30. září si budete moci vychutnat premiéru fulldomového pořadu o misi Rosetta v brněnském planetáriu v rámci Evropské Noci vědců.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cobs.si
[2] Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, ESA, Sonda Rosetta, Kometa Churyumov-Gerasimenko


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »