Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. říjen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. říjen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa Churyumov Gerasimenko vytváří svoje ohony

Uznání a license: ESA, Rosetta, NAVCAM

Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet obvykle nejsou žádná zjevná místa, z nichž by vycházely výtrysky, které vytvářejí ohony komet. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků ukazuje snímek pořízený v roce 2015 kosmickou sondou ESA Rosetta, která v letech 2014 až 2016 obíhala kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko (CG). Na snímku jsou vidět chuchvalce plynu a prachu unikající na mnoha místech z jádra komety CG, když se blížila ke Slunci a zahřívala se. Kometa měla dva nápadné laloky, z nichž větší měřil asi 4 kilometry a s menším 2,5kilometrový lalokem byl spojen úzkým hrdlem. Analýzy naznačují, že vypařování musí probíhat hluboko uvnitř povrchu komety, aby vznikly výtrysky plynu, prachu a ledu, které vidíme pronikat skrz povrch. Kometa CG (známá také jako kometa 67P) ztrácí ve výtryscích asi metr hloubky povrchu během každého ze svých 6,44 let trvajících oběhů kolem Slunce, což je rychlost, která kometu již za několik tisíců let zcela zničí. Mise sondy Rosetta skončila v roce 2016 kontrolovaným dopadem na povrch komety CG.

Seznam odkazů v popisu

  1. Planetary.org: Scale comparison of comets visited by spacecraft as of 2014
  2. APOD: 2015-02-03 Výtrysky z komety Čurjumov Gerasimenko
  3. APOD: 2000-04-13 Výzkum kometárních ohonů
  4. ESA.int: Comet on 25 February 2015 – NavCam
  5. ESA.int: Europe's comet chaser
  6. Wikipedia: 67P/Churyumov–Gerasimenko
  7. APOD: 2017-11-06 Výtrysk prachu z povrchu komety 67P
  8. NASA: Our Sun: Facts
  9. YouTube.com: Time lapse: Surface area and evaporation
  10. Wikimedia: File:67P Churyumov-Gerasimenko surface.gif
  11. APOD: 2016-02-02 Kometa 67P ze sondy Rosetta
  12. NASA: Rosetta: Mission Overview
  13. APOD: 2016-10-01 Rozloučení s Rosettou

Štítky: Kometa CG, 67p, Kometární ohony


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »