Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta přistane na kometě 30. září
Marek Biely Vytisknout článek

Rosetta přistane na kometě 30. září

Detailní snímek jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta
Autor: ESA

Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Byla to opravdu dlouhá pouť. Začalo to vypuštěním Rosetty v roce 2004, pokračovalo zkoumáním dvou planetek a konec nastane u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Než se k ní sonda dostala, musela přetrpět několik let trvající stav hibernace. V létě 2014 už ale začala pořizovat krásné, detailní snímky jádra komety a v listopadu toho roku vypustila na její povrch modul Philae. Tím to ale neskončilo. Sonda Rosetta totiž zůstala na oběžné dráze komety až do dob aktuálních. Mise se už ovšem chýlí ke konci, jelikož pozice komety na obloze začíná být z naší perspektivy nevýhodná pro komunikaci s Rosettou a další uvedení sondy do stavu hibernace by bylo příliš riskantní. Proto se lídři mise shodli na termínu 30. září, kdy Rosetta dopadne na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Jako oblast přistání byla vybrána lokalita s označením Ma'at. Má totiž jistý vědecký potenciál pro poslední fázi výzkumu komety a především nad ní půjde provádět klíčové operace při klesání během řízeného impaktu. Kontakt Rosetty s povrchem komety má nastat 30. 9. 2016 ve 12:30 SELČ. Další podrobnosti budou časem zveřejněny.

Philae už se nikdy neozve

Červený kroužek označující lokalitu přistání sondy Rosetta Autor: ESA
Červený kroužek označující lokalitu přistání sondy Rosetta
Autor: ESA
ESA také informovala, že 27. července letošního roku v 11:00 SELČ byl vypnut přijímač signálu nacházející se na modulu Philae. Pomocí něj lander komunikoval se sondou Rosetta. Jeho přistání ale bylo tak nešťastné, že patrně zapadl do nějaké tmavší, skalnaté oblasti s minimem slunečního svitu. Důsledkem toho byla jen velmi strohá a útržkovitá komunikace, jež skončila 9. července loňského roku. Od té doby se modul Philae neozval. Technici usoudili, že pravděpodobně přešel do stavu hibernace a další spojení s ním tak nebude možné navázat. Mise landeru tím pádem skončila a vědci se v nadcházejících týdnech budou už naplno věnovat plánované akci týkající se sondy Rosetta.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Comet Observation Database (1)
[2] Comet Observation Database (2)

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Modul Philae, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »