Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. březen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. březen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sněžení na Čurjumov-Gerasimenko(vá)

Uznání: ESA, Rosetta, MPS, OSIRIS; UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA;
Animation: Jacint Roger Perez

Pokud byste stáli na útesu komety Čurjumov-Gerasimenko(vá), tak by vás taková vánice nemohla zastihnout. Kometu, často zkráceně označovanou jako 67P nebo ČG, obíhala v červnu 2016 kosmická sonda Rosetta a její úzkoúhlá kamera zachytila dráhy prachových a ledových částic, které se pohybovaly blízko kameře jejím zorným polem a nad kometárním povrchem a podobaly se sněhu. Některé z těchto jasných teček navíc zřejmě pochází z deště energetických nabitých částic, neboli kosmických paprsků, které kameru zasáhly a to husté pozadí hvězd pochází ze souhvězdí Velkého psa (Canis Major). Na videu jsou tyto hvězdy pozadí snadno vidět, jak putují shora dolů. Video vzniklo z 33 postupných snímků, které byly pořízeny v průběhu 25 minut při průletu Rosetty asi 13 kilometrů daleko od jádra komety.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: 67P/ Churyumov-Gerasimenko
  2. SondasEspaciales.com: Nuevas imágenes de Rosetta: el cometa 67/P como nunca lo habías visto
  3. ESA.int: Rosetta
  4. APOD: 2017-03-31 3D 67P
  5. Wikipedia: The_Snows_of_Kilimanjaro_(short_story)
  6. NewScientist.com: Amazing GIF shows dust and cosmic rays raining down on comet 67P
  7. NASA: Microscopic "Timers" Reveal Likely Source of Galactic Space Radiation
  8. Twitter: @markmccaughrean
  9. Wikipedia: Canis_Major
  10. APOD: RosettaOsirisC67P_JacintRoger.gif
  11. ESA.int: Archive Image Browser: Home / ROSETTA / OSIRIS / Comet Phase / Postlanding Phase / ROSETTA EXTENSION 2 MTP030 / OSIRIS NAC [1432]
  12. APOD: 2020-01-27 Vypařování komety ČG

Štítky: Kometa 67P, Rosetta, Sníh


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »