Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. leden 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. leden 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vznik hvězd v mlhovině Pulec

Uznání: WISE, IRSA, NASA; Processing & Copyright: Francesco Antonucci

Co je to za zmatek v mlhovině Pulec? Vznikají hvězdy. Emise prachu v mlhovině Pulec, IC 410, vychází ze vzdálenosti asi 12 000 světelných let v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let a opracovávají ho hvězdné větry a radiace ze zanořené otevřené hvězdokupy NGC 1893. Kolem hvězdotvorné mlhoviny je vidět jasná nově vzniklá hvězdokupa, která v tomto mezihvězdném mračnu vznikla zhruba před 4 milióny let. Za pozornost stojí, že poblíž středu jsou dva poměrně husté proudy materiálu, který se táhne pryč z centrálních oblastí. IC 410, Tyto útvary kosmických pulců jsou asi 10 světelných let dlouhé a jsou místy potenciální tvorby hvězd. Snímek byl pořízen v infračerveném světle družicí NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer).

Výzkum a popularizace: Studentské výzkumné místo APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: How do stars form and evolve
  2. Wikipedia: Tadpole
  3. Wikipedia: Chariot
  4. HawAstSoc.org: Constellations: Auriga -- Tragic Charioteer, or Herdsman?
  5. APOD: 2005-06-02 Utváření jižního pilíře
  6. APOD: 2020-01-21 Parker: Zvuky slunečního větru
  7. APOD: Open Clusters
  8. Wikipedia: NGC_1893
  9. arXiv.org: Near-infrared photometry of the young open clusters NGC 1893 and Berkeley 86
  10. Top10DogPictures.com: Foto: Překvapení psi :-)
  11. Wikipedia: IC_410
  12. APOD: 2014-01-09 Pulci v IC 410
  13. AstroBin.com: Francesco Antonucci: IC 410 - Extra Frequences WISE IRSA
  14. NASA: Infrared Waves
  15. NASA: WISE Overview

Štítky: Ic 410, Star-formation, Mlhovina Pulec


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »