Tento teleskopický detailní záběr pořízený ze zahrádky ukazuje centrální oblasti jinak slabé emisní mlhoviny IC 410. Snímek prezentovaný v Hubbleově barevné paletě kombinuje viditelná širokopásmová a úzkopásmová data s daty z blízké infračervené oblasti. Vpravo dole od středu jsou dva pozoruhodní...
Tento vesmírný pohled ukazuje jinak slabou emisní mlhovinu IC 410 zachycenou pod jasnou nizozemskou oblohou pomocí dalekohledu a úzkopásmových filtrů. Od středu vpravo nahoře můžete spatřit dva pozoruhodné obyvatele mezihvězdného jezírka plynu a prachu, známé jako Pulci z IC 410. Mlhovina samotná,...
Co způsobuje rozruch v Pulčí mlhovině? Vznikající hvězdy. Prach vzniká v mlhovině Pulec, IC 410, asi 12000 světelných roků daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářivého plynu má průměr přes 100 světelných roků a opracovávají ho hvězdné větry a záření ze zanořené otevřené ...
Tento podrobný teleskopický snímek pořízený přes úzkopásmové filtry ukazuje centrální oblasti jinak slabé mlhoviny IC 410. V kosmickém rybníku plynu a prachu tam jsou vidět dva pozoruhodní obyvatelé. Od středu vpravo dole jsou v IC 410 pulci. Mlhovina samotná je částečně zakrytá prachem v popředí a...
Co je to za zmatek v mlhovině Pulec? Vznikají hvězdy. Emise prachu v mlhovině Pulec, IC 410, vychází ze vzdálenosti asi 12 000 světelných let v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let a opracovávají ho hvězdné větry a radiace ze...
Tento podrobný teleskopický snímek ukazuje jinak slabou emisní mlhovinu IC 410. Jsou na něm vidět také dva pozoruhodní obyvatelé kosmického rybníku z prachu a plynu vlevo dole od středu - Pulci v IC 410. Mlhovina samotná obklopuje mladou hvězdokupu NGC 1893 a částečně ji zakrývá prachem v...
Co se to děje v mlhovině Pulec? Vznikají tam hvězdy. Zaprášená emisní mlhovina IC 410 Pulec se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let a opracovávají ho hvězdné větry a záření ze...
Tento teleskopický snímek zobrazuje jinak slabou emisní mlhovinu IC 410. Od středu vpravo dole jsou vidět dva pozoruhodní obyvatelé tohoto kosmického rybníčku plynu a prachu, pulci v IC 410. Samotnou mlhovinu NGC 1893 částečně zastírá prach v popředí a obklopuje ji galaktická...
Prašná emise v mlhovině IC 410 Pulec se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let, opracovávají ho hvězdné větry a radiace z vnořené otevřené hvězdokupy NGC 1893. Jasné hvězdy hvězdokupy, která v...
Tento podrobný teleskopický snímek ukazuje ve výrazných falešných barvách jinak slabou emisní mlhovinu IC 410. Zobrazuje také dvě další pozoruhodné obyvatele tohoto kosmického rybníku plynu a prachu vpravo pod středem, pulce z IC 410. Obrázek se skládá ze snímků pořízených přes úzkopásmové...
Tento teleskopický snímek ukazuje ve výrazných falešných barvách jinak slabou emisní mlhovinu IC 410. Jsou na ní i dva pozoruhodní obyvatelé kosmického rybníku z plynu a prachu vlevo nahoře od středu, pulci z IC 410. Tento obraz se skládá ze snímků pořízených přes široko i úzkopásmové...
Tento podrobný záběr ukazuje část jinak slabé emisní mlhoviny IC 410 v křiklavých falešných barvách. Také ukazuje dva pozoruhodné obyvatele mračna zářícího plynu vpravo - "pulce" v IC 410. Obrázek je složen ze snímků pořízených přes úzkopásmové filtry, aby se tak vystopovaly atomy v...
Tento teleskopický detailní záběr pořízený ze zahrádky ukazuje centrální oblasti jinak slabé emisní mlhoviny IC 410. Snímek prezentovaný v Hubbleově barevné paletě kombinuje viditelná širokopásmová a úzkopásmová data s daty z blízké infračervené oblasti. Vpravo dole od středu jsou dva pozoruhodní...
Tento vesmírný pohled ukazuje jinak slabou emisní mlhovinu IC 410 zachycenou pod jasnou nizozemskou oblohou pomocí dalekohledu a úzkopásmových filtrů. Od středu vpravo nahoře můžete spatřit dva pozoruhodné obyvatele mezihvězdného jezírka plynu a prachu, známé jako Pulci z IC 410. Mlhovina samotná,...
Co způsobuje rozruch v Pulčí mlhovině? Vznikající hvězdy. Prach vzniká v mlhovině Pulec, IC 410, asi 12000 světelných roků daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářivého plynu má průměr přes 100 světelných roků a opracovávají ho hvězdné větry a záření ze zanořené otevřené ...
Tento podrobný teleskopický snímek pořízený přes úzkopásmové filtry ukazuje centrální oblasti jinak slabé mlhoviny IC 410. V kosmickém rybníku plynu a prachu tam jsou vidět dva pozoruhodní obyvatelé. Od středu vpravo dole jsou v IC 410 pulci. Mlhovina samotná je částečně zakrytá prachem v popředí a...
Co je to za zmatek v mlhovině Pulec? Vznikají hvězdy. Emise prachu v mlhovině Pulec, IC 410, vychází ze vzdálenosti asi 12 000 světelných let v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let a opracovávají ho hvězdné větry a radiace ze...
Tento podrobný teleskopický snímek ukazuje jinak slabou emisní mlhovinu IC 410. Jsou na něm vidět také dva pozoruhodní obyvatelé kosmického rybníku z prachu a plynu vlevo dole od středu - Pulci v IC 410. Mlhovina samotná obklopuje mladou hvězdokupu NGC 1893 a částečně ji zakrývá prachem v...
Co se to děje v mlhovině Pulec? Vznikají tam hvězdy. Zaprášená emisní mlhovina IC 410 Pulec se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let a opracovávají ho hvězdné větry a záření ze...
Tento teleskopický snímek zobrazuje jinak slabou emisní mlhovinu IC 410. Od středu vpravo dole jsou vidět dva pozoruhodní obyvatelé tohoto kosmického rybníčku plynu a prachu, pulci v IC 410. Samotnou mlhovinu NGC 1893 částečně zastírá prach v popředí a obklopuje ji galaktická...
Prašná emise v mlhovině IC 410 Pulec se nachází asi 12 000 světelných let daleko v severním souhvězdí Vozky (Auriga). Mračno zářícího plynu měří přes 100 světelných let, opracovávají ho hvězdné větry a radiace z vnořené otevřené hvězdokupy NGC 1893. Jasné hvězdy hvězdokupy, která v...
Tento podrobný teleskopický snímek ukazuje ve výrazných falešných barvách jinak slabou emisní mlhovinu IC 410. Zobrazuje také dvě další pozoruhodné obyvatele tohoto kosmického rybníku plynu a prachu vpravo pod středem, pulce z IC 410. Obrázek se skládá ze snímků pořízených přes úzkopásmové...
Tento teleskopický snímek ukazuje ve výrazných falešných barvách jinak slabou emisní mlhovinu IC 410. Jsou na ní i dva pozoruhodní obyvatelé kosmického rybníku z plynu a prachu vlevo nahoře od středu, pulci z IC 410. Tento obraz se skládá ze snímků pořízených přes široko i úzkopásmové...
Tento podrobný záběr ukazuje část jinak slabé emisní mlhoviny IC 410 v křiklavých falešných barvách. Také ukazuje dva pozoruhodné obyvatele mračna zářícího plynu vpravo - "pulce" v IC 410. Obrázek je složen ze snímků pořízených přes úzkopásmové filtry, aby se tak vystopovaly atomy v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
