Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. leden 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. leden 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zóna života a hvězdy

Uznání infografiky: NASA ESA, Z. Levy (STScI)

Zóna života je obyvatelná zóna kolem hvězdy, kde není ani příliš horko, ani příliš zima, aby na povrchu obíhajících planet mohla existovat kapalná voda. Na této infografice jsou poměrné velikosti těchto zón pro žluté hvězdy typu G jako je Slunce, spolu s oranžovými trpaslíky typu K a červenými trpaslíky typu M, přičemž oba tyto typy jsou chladnější a slabší, než Slunce. Hvězdy typu M (nahoře) mají malé a blízké životodárné zóny. Mají dlouhý život (asi 100 miliard let) a jsou velice četné, činí až 73 procent všech hvězd v Mléčné dráze. Mají také velice aktivní magnetická pole a mohou vytvářet pro život velice nebezpečnou radiaci s odhadovanou rentgenovou zářivostí 400 krát větší, než u klidného Slunce. Hvězdy typu G jako je Slunce (dole) mají velké životodárné zóny a jsou poměrně klidné s nízkým množstvím škodlivé radiace. Představují ovšem jen 6 procent hvězd v Mléčné dráze a mají kratší život. Při hledání obyvatelných planet by mohly být trpasličí hvězdy typu K právě ty správné. Nejsou zas tak vzácné a žijí asi 40 miliard let, což je mnohem více, než Slunce. Při poměrně široké obyvatelné zóně vytvářejí jen nevelkou škodlivou radiaci. Tyto životodárné hvězdy představují asi 13 procent hvězd v Mléčné dráze.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2014-03-07 Pohled ze zóny
  2. HubbleSite.org: GOLDILOCKS STARS ARE BEST PLACES TO LOOK FOR LIFE
  3. arXiv.org: Reduced Diversity of Life Around Proxima Centauri and TRAPPIST-1
  4. NASA: “Goldilocks” Stars May Be “Just Right” for Finding Habitable Worlds
  5. Wikipedia: Kepler-442b
  6. arXiv.org: About Exobiology: The Case for Dwarf K Stars

Štítky: Obyvatelná planeta, Zóna života, K-hvězda


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »