Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. leden 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. leden 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Dvě kupy a kometa

Uznání a copyright: Rolando Ligustri (CARA Project, CAST)

Toto nádherné pole hvězd zabírá v hrdinském severním souhvězdí Persea (Perseus) čtyři úplňky (asi 2 stupně). Na teleskopických expozicích z nocí 24., 26. a 28. ledna je vidět slavný pár otevřených hvězdokup χ a h Persei s kometou PanSTARRS (C/2017 T2), která se během nocí v zorném poli posunovala zleva doprava. Obě hvězdokupy, též katalogizované jako NGC 869 (vpravo) a NGC 884, jsou ve vzdálenosti asi 7000 světelných let a obsahují hvězdy mnohem mladší a teplejší, než Slunce. Kupy od sebe dělí jen pár set světelných let a podle věku jejich jednotlivých hvězd mají obě věk 13 miliónů let, což je důkazem, že jsou nejspíše produktem stejné hvězdotvorné oblasti. Kometa PanSTARRs byla objevena v roce 2017, když byla ještě za drahou Saturnu a jedná se o nového návštěvníka vnitřní Sluneční soustavy, nyní vzdáleného něco přes 13 světelných minut od Země. Na dvojitou hvězdokupu je v triedru vždycky pěkný pohled a z tmavých míst je dokonce vidět i pouhým okem. C/2017 T2 ovšem asi zůstane jen teleskopickou kometou. Jedná se o jednu z nejjasnějších komet očekávaných v roce 2020 a ke Slunci se nejvíce přiblíží počátkem května.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Perseus_constellation
  2. SEDS.org: NGC 869 and NGC 884
  3. arXiv.org: The Star Formation History and Mass Function of the Double Cluster h and Chi Persei
  4. SEDS.org: Open Star Clusters
  5. APOD: 2008-09-28 Mladé hvězdy v NGC 346
  6. NASA: Oort Cloud
  7. Wordpress.com: 10 minute astronomy - Mission 11: Cassiopeia and the Double Cluster
  8. APOD: 2006-04-13 Snění o hvězdokupě
  9. Aerith.net: C/2017 T2 ( PanSTARRS )
  10. SkyAndTelescope.com: Comets to Catch in 2020

Štítky: C/2017 T2, Kometa, Panstarrs, H and chi perseii, Galaktická kupa, Otevřená hvězdokupa


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »