Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sluneční granule v rekordním rozlišení

Image Credit: NSO, NSF, AURA, Inouye Solar Telescope

Proč se povrch Slunce neustále mění? Americká národní vědecká nadace NSF (National Science Foundation) postavila na Havaji v USA sluneční dalekohled Daniela K. Inouye aby tak pomohla s odpovědí na tuto otázku. Dalekohled Inouye má velké zrcadlo, které umožňuje pořizovat snímky s vyšším rozlišením, rychleji a ve více barvách, než kdykoliv předtím. Featured are recently-released Nedávno byly zveřejněny snímky z prvního světla pořízené během více než 10 minut a zkombinované do 5 sekundového časosběrného videa. Video zachycuje oblast na Slunci zhruba velikosti Země, na které jsou vidět granule o velikosti států a dají se rozlišit podrobnosti o rozměru jen 30 kilometrů. Středy granulí jsou jasné díky stoupající horké sluneční plazmě, zatímco granule na okrajích jsou slabší, jelikož ochlazená plazma padá zpět. Některé oblasti mezi okraji granulí jsou velmi jasné a jedná se o zvláštní magnetická okna do hlubšího a teplejšího vnitřku Slunce. Jak se magnetické pole Slunce stále mění, tak usměrňování energie a vliv na vzdálenou Zemi jsou mezi mnoha dalšími náměty, které se budou v nadcházejících letech z nového dalekohledu Inouye studovat.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2100+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NSF.gov: National Science Foundation
  2. Youtube.com: SOLAR TELESCOPE OF HAWAI’I
  3. Wikipedia: Hawaii
  4. Wikipedia: United_States
  5. Wikipedia: Daniel_Inouye
  6. NSO.edu: _Inouye_
  7. Youtube.com: Meet Inouye Solar Telescope
  8. APOD: 2011-09-18 Ostrý pohled na Slunce
  9. NSO.edu: Inouye Solar Telescope: First Light
  10. NSO.edu: First light cropped field movie
  11. Youtube.com: Inouye Solar Telescope and Solar Granulation
  12. NASA: Our Sun
  13. Wikipedia: Plasma_(physics)
  14. APOD: 2010-04-16 Jasné body na tichém Slunci
  15. Pinimg.com: Foto: udivení psi :-)
  16. APOD: 2011-11-06 Těkající oranžové Slunce
  17. NSO.edu: DKIST Critical Science Plan
  18. Wikipedia: Daniel_K._Inouye_Solar_Telescope

Štítky: Sluneční dalekohled Inouye, Granules, Slunce


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »