Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sluneční granule v rekordním rozlišení

Image Credit: NSO, NSF, AURA, Inouye Solar Telescope

Proč se povrch Slunce neustále mění? Americká národní vědecká nadace NSF (National Science Foundation) postavila na Havaji v USA sluneční dalekohled Daniela K. Inouye aby tak pomohla s odpovědí na tuto otázku. Dalekohled Inouye má velké zrcadlo, které umožňuje pořizovat snímky s vyšším rozlišením, rychleji a ve více barvách, než kdykoliv předtím. Featured are recently-released Nedávno byly zveřejněny snímky z prvního světla pořízené během více než 10 minut a zkombinované do 5 sekundového časosběrného videa. Video zachycuje oblast na Slunci zhruba velikosti Země, na které jsou vidět granule o velikosti států a dají se rozlišit podrobnosti o rozměru jen 30 kilometrů. Středy granulí jsou jasné díky stoupající horké sluneční plazmě, zatímco granule na okrajích jsou slabší, jelikož ochlazená plazma padá zpět. Některé oblasti mezi okraji granulí jsou velmi jasné a jedná se o zvláštní magnetická okna do hlubšího a teplejšího vnitřku Slunce. Jak se magnetické pole Slunce stále mění, tak usměrňování energie a vliv na vzdálenou Zemi jsou mezi mnoha dalšími náměty, které se budou v nadcházejících letech z nového dalekohledu Inouye studovat.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2100+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NSF.gov: National Science Foundation
  2. Youtube.com: SOLAR TELESCOPE OF HAWAI’I
  3. Wikipedia: Hawaii
  4. Wikipedia: United_States
  5. Wikipedia: Daniel_Inouye
  6. NSO.edu: _Inouye_
  7. Youtube.com: Meet Inouye Solar Telescope
  8. APOD: 2011-09-18 Ostrý pohled na Slunce
  9. NSO.edu: Inouye Solar Telescope: First Light
  10. NSO.edu: First light cropped field movie
  11. Youtube.com: Inouye Solar Telescope and Solar Granulation
  12. NASA: Our Sun
  13. Wikipedia: Plasma_(physics)
  14. APOD: 2010-04-16 Jasné body na tichém Slunci
  15. Pinimg.com: Foto: udivení psi :-)
  16. APOD: 2011-11-06 Těkající oranžové Slunce
  17. NSO.edu: DKIST Critical Science Plan
  18. Wikipedia: Daniel_K._Inouye_Solar_Telescope

Štítky: Sluneční dalekohled Inouye, Granules, Slunce


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »