Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Měnící se povrch slábnoucí Betelgeuse

Uznání: ESO, M. Montargès et al.

Když pomineme slábnutí, mění Betelgeuse svůj vzhled? Ano. Slavný rudý veleobr z dobře známého souhvězdí Orion je tak velký, že dalekohledy na Zemi sice jen stěží, ale přesto dokáží rozlišit jeho povrch. Tyto dva snímky pořídila Evropská jižní observatoř svým Velmi velkým dalekohledem VLT (Very Large Telescope) a ukazují povrch této hvězdy na začátku a na konci minulého roku. První snímek ukazuje mnohem stejnoměrnější jasnost Betelgeuse, než ten druhý, přičemž dolní polovina Betelgeuse proti horní výrazně zeslábla. Amatérská pozorování Betelgeuse v prvních 5 měsících roku 2019 ukazují, že se tato hvězda stala o něco jasnější, zatímco posledních 5 měsíců dramaticky zeslábla. Taková proměnlivost je nejspíš normální chování tohoto slavného veleobra, ale nedávné zeslábnutí znovu zažehlo diskuze, jak dlouho to může trvat, než Betelgeuse vzplane jako supernova. Jelikož je Betelgeuse vzdálená asi 700 světelných let, tak eventuální supernova, která nejspíš nastane v budoucnu za tisíce let, bude sice úžasným nočním divadlem, ale život na Zemi neohrozí.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-08-21 Orion, jak ho můžete vidět, téměř
  2. APOD: 2010-01-06 Skvrnitý povrch Betelgeuse
  3. ESO.org: Betelgeuse before and after dimming
  4. ESO.org: European Souther Observatory
  5. ESO.org: Very Large Telescope - The world's most advanced visible-light astronomical observatory
  6. APOD: 2020-01-01 Představa Betelgeuse
  7. NYTimes.com: The Further Adventures of Betelgeuse, the Fainting Star
  8. NASA: AlphaOriLightCurve_AAVSO.jpg
  9. AAVSO.org: LTbetelgeuse.jpg
  10. Wikipedia: Supergiant_star
  11. Syfy.com: DON’T PANIC! BETELGEUSE IS (ALMOST CERTAINLY) NOT ABOUT TO EXPLODE
  12. Youtube.com: Crab Supernova Explosion [1080p]
  13. NASA: Meet the Workaholic Star, Betelgeuse
  14. NASA: What Is a Light-Year?
  15. Youtube.com: What Will It Look Like When Betelgeuse Goes Supernova? (4K UHD)
  16. APOD: 2019-02-18 Dračí polární záře nad Islandem
  17. Youtube.com: What If Betelgeuse Exploded Right Now?
  18. NASA: Earth - Our Home planet

Štítky: Betelgeuse, Slábnutí, Supernova


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »