< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. srpen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. srpen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Orion, jak ho můžete vidět, téměř

Uznání a copyright: John Gleason & Rogelio Bernal Andreo

Poznáváte toto souhvězdí? I když je to jedno z nejlépe rozpoznatelných hvězdných uskupení na obloze, tak toto je mnohem úplnější Orion, než můžete vidět sami, tak jak se ukáže po dlouhé expozici digitální kamerou a po následném zpracování. Nejjasnější hvězda vlevo dole je chladný červený obr Betelgeuse se silným oranžovým odstínem. Betelgeuse vyvažují žhaví modří obři, kterých je v Orionu spousta, vpravo nahoře je nadobr Rigel a vlevo nahoře je Bellatrix. Všechny tři hvězdy v pásu Oriona jsou asi 1500 světelných let daleko a vznikly z dobře prostudovaných mezihvězdných mračen tohoto souhvězdí. Vpravo od Orionova pásu je jasný, ale rozplizlý obláček, který vám může připadat dobře známý, porodnice hvězd známá jako Mlhovina v Orionu. A konečně sice pouhým okem sotva viditelná, ale zde docela výrazná Barnardova smyčka, obří plynná emisní mlhovina kolem Orionova pásu a Velké mlhoviny objevená před více než 100 lety pionýrským fotografem Orionu E. E. Barnardem.

Podcasty APODu: Na iTunes a YouTube.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Orion_(constellation)
  2. StaticFlickr.com: Deep Orion Image
  3. APOD: 2015-11-23 212 hodin expozice Orionu
  4. Cracked.com: Old computer
  5. Wikipedia: Red_giant
  6. APOD: 2010-01-06 Skvrnitý povrch Betelgeuse
  7. Wikipedia: Supergiant_star
  8. APOD: 2018-01-15 Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice
  9. EarthSky.org: Bellatrix, in Orion, means Female Warrior
  10. APOD: 2017-06-04 Orion: Pás, Plamen a Koňská hlava
  11. Youtube.com: The Orion Constellation in 3D
  12. NASA: How Long is a Light-Year?
  13. Swin.edu.au: Interstellar Gas Cloud
  14. Youtube.com: Mirror Self-Recognition in Asian Elephants!
  15. APOD: 2017-11-29 M42: Velká mlhovina v Orionu
  16. Aoa.org: How Your Eyes Work
  17. Wikipedia: Barnard's_Loop
  18. Wikipedia: Edward_Emerson_Barnard
  19. Apple.com: iTunes
  20. Youtube.com: YouTube

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Deep field, Souhvězdí, Orion

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »