Najdete Růžicovou mlhovinu? Červená mlhovina ve tvaru květiny těsně nad středem snímku se může zdát dobrou volbou, ale není to tak. Slavná Růžicová mlhovina se ve skutečnosti nachází vpravo dole, zde zbarvená modře a bíle a spojená s ostatními mlhovinami zlatě zbarvenými vlákny. Protože...
Je to spirální galaxie? Ne. Jedná se o Velké Magellanovo mračno (LMC), největší satelitní galaxii naší vlastní Mléčné dráhy. Pro svůj chaotický vzhled se LMC klasifikuje jako trpasličí nepravidelná galaxie. Na této hluboké a širokoúhlé expozici je však vidět celý rozsah LMC. Na delších...
Poznáváte toto souhvězdí? I když je to jedno z nejlépe rozpoznatelných hvězdných uskupení na obloze, tak toto je mnohem úplnější Orion, než můžete vidět sami, tak jak se ukáže po dlouhé expozici digitální kamerou a po následném zpracování. Nejjasnější hvězda vlevo dole je...
Souhvězdí Orion je mnohem více, než jen tři hvězdy v řadě. Je to směr do vesmíru, který je bohatý na působivé mlhoviny. Abychomn si mohli vychutnat tuto dobře známou část oblohy, tak byla v průběhu mnoha noci v letech 2013 a 2014 pořízena extrémně dlouhá expozice. Po celkem 2012 hodinách...
Pro pozorovatele oblohy i s malým dalekohledem je to dobře známý pohled. Ovšem u Prstencové mlhoviny (M57) lze vidět mnohem víc, než je vidět jen malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice, která je...
Prstencová mlhovina (M57) vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra je dobře známá i pozorovatelům s malým dalekohledem. Centrální prstenec má průměr asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice - spojené úsilí kombinující data ze tří různých dalekohledů...
Sledujte oj Velkého vozu, až se dostanete k poslední jasné hvězdě. Potom otočte dalekohled trochu k jihu a k západu a můžete najít tento nádherný pár interagujících galaxií, 51. položku ve slavném katalogu Charlese Messiera. Tato velká galaxie, původně považovaná za spirální...
Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocená. Hloubková expozice ukazuje, že dobře známý tvarovaný zářez, který je vidět hned pod středem, je součástí rozsáhlého komplexu absorbujícího prachu a zářícího plynu. Amatérští astronomové z observatoře Star Shadow Remote...
Velká mlhovina v Orionu, nesmírná nedaleká hvězdotvorná oblast, je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Zářící plyn zde obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Na hloubkovém...
Adrift 1,500 light-years away in one of the night sky's most recognizable constellations, the glowing Orion Nebula and the dark Horsehead Nebula are contrasting cosmic vistas. They both appear in this stunning composite digital image assembled from over 20 hours of data that includes...
Tento vábivý pohled na galaxie rozptýlené blízko i daleko je součástí příspěvku Hubble Space Telescope k projektu GOODS - Great Observatories Origins Deep Survey. Cílem GOODS je studium formování galaxií a jejich vývoje v nevídaně širokém rozsahu kosmických vzdáleností, čímž pokryje období času...
Co se dá naučit díváním do hlubin vesmíru? V úsilí zjistit skutečný věk hvězd v halu sousední galaxie v Andromedě astronomové zírali na galaktického obra před dalekohled Hubble Space Telescope novou kamerou Advanced Camera for Surveys. Výsledná více jak třídenní expozice je vidět...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Vyberte si galaxii, kteroukoliv galaxii. Na horním panelu si můžete na hloubkovém snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope vybrat z myriád vzdálených galaxií na malém kousku vesmíru v souhvězdí Herkula (Hercules). Pokud jste si vybrali zborcenou načervenalou galaxie označenou žlutým...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Najdete Růžicovou mlhovinu? Červená mlhovina ve tvaru květiny těsně nad středem snímku se může zdát dobrou volbou, ale není to tak. Slavná Růžicová mlhovina se ve skutečnosti nachází vpravo dole, zde zbarvená modře a bíle a spojená s ostatními mlhovinami zlatě zbarvenými vlákny. Protože...
Je to spirální galaxie? Ne. Jedná se o Velké Magellanovo mračno (LMC), největší satelitní galaxii naší vlastní Mléčné dráhy. Pro svůj chaotický vzhled se LMC klasifikuje jako trpasličí nepravidelná galaxie. Na této hluboké a širokoúhlé expozici je však vidět celý rozsah LMC. Na delších...
Poznáváte toto souhvězdí? I když je to jedno z nejlépe rozpoznatelných hvězdných uskupení na obloze, tak toto je mnohem úplnější Orion, než můžete vidět sami, tak jak se ukáže po dlouhé expozici digitální kamerou a po následném zpracování. Nejjasnější hvězda vlevo dole je...
Souhvězdí Orion je mnohem více, než jen tři hvězdy v řadě. Je to směr do vesmíru, který je bohatý na působivé mlhoviny. Abychomn si mohli vychutnat tuto dobře známou část oblohy, tak byla v průběhu mnoha noci v letech 2013 a 2014 pořízena extrémně dlouhá expozice. Po celkem 2012 hodinách...
Pro pozorovatele oblohy i s malým dalekohledem je to dobře známý pohled. Ovšem u Prstencové mlhoviny (M57) lze vidět mnohem víc, než je vidět jen malým dalekohledem. Snadno viditelný centrální prstenec měří asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice, která je...
Prstencová mlhovina (M57) vzdálená asi 2000 světelných let v hudebním souhvězdí Lyra je dobře známá i pozorovatelům s malým dalekohledem. Centrální prstenec má průměr asi jeden světelný rok, ale tato pozoruhodná hloubková expozice - spojené úsilí kombinující data ze tří různých dalekohledů...
Sledujte oj Velkého vozu, až se dostanete k poslední jasné hvězdě. Potom otočte dalekohled trochu k jihu a k západu a můžete najít tento nádherný pár interagujících galaxií, 51. položku ve slavném katalogu Charlese Messiera. Tato velká galaxie, původně považovaná za spirální...
Slavná mlhovina Koňská hlava v Orionu není osamocená. Hloubková expozice ukazuje, že dobře známý tvarovaný zářez, který je vidět hned pod středem, je součástí rozsáhlého komplexu absorbujícího prachu a zářícího plynu. Amatérští astronomové z observatoře Star Shadow Remote...
Velká mlhovina v Orionu, nesmírná nedaleká hvězdotvorná oblast, je pravděpodobně nejslavnější ze všech astronomických mlhovin. Zářící plyn zde obklopuje horké mladé hvězdy na okraji nesmírného mezihvězdného molekulárního mračna vzdáleného jen 1500 světelných let. Na hloubkovém...
Adrift 1,500 light-years away in one of the night sky's most recognizable constellations, the glowing Orion Nebula and the dark Horsehead Nebula are contrasting cosmic vistas. They both appear in this stunning composite digital image assembled from over 20 hours of data that includes...
Tento vábivý pohled na galaxie rozptýlené blízko i daleko je součástí příspěvku Hubble Space Telescope k projektu GOODS - Great Observatories Origins Deep Survey. Cílem GOODS je studium formování galaxií a jejich vývoje v nevídaně širokém rozsahu kosmických vzdáleností, čímž pokryje období času...
Co se dá naučit díváním do hlubin vesmíru? V úsilí zjistit skutečný věk hvězd v halu sousední galaxie v Andromedě astronomové zírali na galaktického obra před dalekohled Hubble Space Telescope novou kamerou Advanced Camera for Surveys. Výsledná více jak třídenní expozice je vidět...
Tento obrázek, oficiálně nazývaný Hloubkové pole Chandra - jih, představuje vůbec kdy nejhlubší rentgenový snímek Vesmíru. Pořízení snímku trvalo jeden milión vteřin akumulovaného expozičního času oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek soustředěný na jinak nevýznamný...
Vyberte si galaxii, kteroukoliv galaxii. Na horním panelu si můžete na hloubkovém snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope vybrat z myriád vzdálených galaxií na malém kousku vesmíru v souhvězdí Herkula (Hercules). Pokud jste si vybrali zborcenou načervenalou galaxie označenou žlutým...
Tento hloubkový snímek oficiálně zvaný Chandra Deep Field - South představuje nejhloubkovější rentgenový snímek Vesmíru, který byl kdy pořízen. Byl dosažen po úhrnném expozičním času jednoho miliónu sekund z oběžné rentgenové observatoře Chandra. Tento rentgenový snímek je zaměřený na obyčejnou,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
