< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. březen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. březen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Liščí kožich, Jednorožec a Vánoční stromek

Uznání a copyright: Greg Gurdak

Co mají společného tyto věci: kužel, kožešina z lišky a vánoční stromek? Odpověď: všechny jsou v souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Na snímku je vidět hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, složitá změť kosmického plynu a prachu vzdálená asi 2700 světelných let, kde se mísí červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem z nově zrozených hvězd s tmavými mračny mezihvězdného prachu. Tam, kde se jinak neprůhledná mračna prachu nacházejí blízko horkých mladých hvězd, tak také odrážejí jejich hvězdné světlo za vzniku modrých reflexních mlhovin. Širokoúhlý snímek zabírá přes tři úplňky, což v odhadované vzdálenosti NGC 2264 odpovídá více než 100 světelným rokům. Mezi kosmické objekty na něm patří mlhovina Liščí kožich, jejíž prokvetená kožešina je vpravo dole pod středem, jasná proměnná hvězda S Mon, která je vidět nad Liščím kožichem a Kuželová mlhovina vlevo od ní. Vzhledem k jejich rozložení jsou hvězdy v NGC 2264 také známé jako hvězdokupa Vánoční stromek.

Seznam odkazů v popisu

  1. HawAstSoc.org: Constellations: Monoceros -- The "One Horned"
  2. Wikipedia: NGC_2264
  3. NOAO.edu: Emission Nebulae
  4. APOD: 2008-05-08 Temná věž ve Štírovi
  5. APOD: 2008-10-31 Čarodějnice ve světle hvězd
  6. NASA: Phases of the Moon
  7. NASA: How Long is a Light-Year?
  8. APOD: 2008-04-22 Mlhovina Liščí kožich z CFHT
  9. Youtube.com: Animation of a variable star
  10. Wikipedia: S_Monocerotis
  11. APOD: 2014-05-28 Kuželová mlhovina z Hubbla
  12. Wikipedia: Christmas_Tree_Cluster

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Cone Nebula, Christmas Tree Cluster, Fox Fur Nebula

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »