Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. duben 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. duben 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přibližování Cassini k Saturnu

Uznání videa a copyright: Cassini Imaging Team, ISS, JPL, ESA, NASA, S. Van Vuuren et al.;
Music: Adagio for Strings (NY Philharmonic)

Jak by to vypadalo blížit se k Saturnu v kosmické lodi? Nemusíme si to jen představovat, kosmická sonda Cassini učinila právě to v roce 2004, když cestou pořídila tisíce snímků a další stovky tisíc po uvedení na oběžnou dráhu. Některé z časných Cassiniho snímků byly digitálně upraveny, oříznuty a zkompilovány do inspirativního videa, které je součástí většího projektu filmu pro IMAX nazvaného V prstencích Saturnu. V závěrečné sekvenci při přibližování k zamračenému Titanu, který se mihne dole, se Saturn stává stále větší. V dalším obrazu Cassini prolétá nad měsícem Mimas s jasně viditelným velkým kráterem Herschel a se Saturnem vířícím v pozadí. Poté se podívané zmocní Saturnovy velkolepé prstence, když sonda protne jejich rovinu. Na samotném Saturnu jsou vidět tmavé stíny prstenců. Nakonec se v dálce objeví záhadný měsíc s ledovými gejzíry Enceladus a v závěru klipu se k němu přiblíží. Kosmické sondě Cassini po více jak dekádě výzkumů a objevů v roce 2017 téměř došlo palivo a tak byla navedena ke vstupu do Saturnovy atmosféry, kde se bezpečně roztavila.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Spacecraft Cassini
  2. NASA: Raw Images viewer
  3. Vimeo.com: 5.6k Saturn Cassini Photographic Animation - First 1 minute of footage from In Saturn’s Rings
  4. Wikipedia: Imax
  5. InSaturnsRings.com: 8K: In Saturn's Rings - A film for IMAX®, Giant Screen and Fulldome Theaters
  6. APOD: 2009-05-05 Titan za prstenci
  7. NASA: Saturn
  8. APOD: 2014-10-21 Mimas: Malý měsíc s velkým kráterem
  9. APOD: 2010-05-11 Kráter Herschel na Saturnovu Mimasu
  10. Tumblr.com: Foto: Koťátko naznak :-)
  11. NASA: The Rings of Saturn
  12. NASA: PIA11141: Saturn ... Four Years On
  13. APOD: 2009-06-28 Čerstvé tygří pruhy na Saturnovu Enceladu
  14. NASA: Cassini - Saturn Tour - Flybys
  15. Youtube.com: NASA at Saturn: Cassini's Grand Finale

Štítky: Saturn, Cassini, Enceladus


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »