Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. duben 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. duben 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přibližování Cassini k Saturnu

Uznání videa a copyright: Cassini Imaging Team, ISS, JPL, ESA, NASA, S. Van Vuuren et al.;
Music: Adagio for Strings (NY Philharmonic)

Jak by to vypadalo blížit se k Saturnu v kosmické lodi? Nemusíme si to jen představovat, kosmická sonda Cassini učinila právě to v roce 2004, když cestou pořídila tisíce snímků a další stovky tisíc po uvedení na oběžnou dráhu. Některé z časných Cassiniho snímků byly digitálně upraveny, oříznuty a zkompilovány do inspirativního videa, které je součástí většího projektu filmu pro IMAX nazvaného V prstencích Saturnu. V závěrečné sekvenci při přibližování k zamračenému Titanu, který se mihne dole, se Saturn stává stále větší. V dalším obrazu Cassini prolétá nad měsícem Mimas s jasně viditelným velkým kráterem Herschel a se Saturnem vířícím v pozadí. Poté se podívané zmocní Saturnovy velkolepé prstence, když sonda protne jejich rovinu. Na samotném Saturnu jsou vidět tmavé stíny prstenců. Nakonec se v dálce objeví záhadný měsíc s ledovými gejzíry Enceladus a v závěru klipu se k němu přiblíží. Kosmické sondě Cassini po více jak dekádě výzkumů a objevů v roce 2017 téměř došlo palivo a tak byla navedena ke vstupu do Saturnovy atmosféry, kde se bezpečně roztavila.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Spacecraft Cassini
  2. NASA: Raw Images viewer
  3. Vimeo.com: 5.6k Saturn Cassini Photographic Animation - First 1 minute of footage from In Saturn’s Rings
  4. Wikipedia: Imax
  5. InSaturnsRings.com: 8K: In Saturn's Rings - A film for IMAX®, Giant Screen and Fulldome Theaters
  6. APOD: 2009-05-05 Titan za prstenci
  7. NASA: Saturn
  8. APOD: 2014-10-21 Mimas: Malý měsíc s velkým kráterem
  9. APOD: 2010-05-11 Kráter Herschel na Saturnovu Mimasu
  10. Tumblr.com: Foto: Koťátko naznak :-)
  11. NASA: The Rings of Saturn
  12. NASA: PIA11141: Saturn ... Four Years On
  13. APOD: 2009-06-28 Čerstvé tygří pruhy na Saturnovu Enceladu
  14. NASA: Cassini - Saturn Tour - Flybys
  15. Youtube.com: NASA at Saturn: Cassini's Grand Finale

Štítky: Saturn, Cassini, Enceladus


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »