Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. květen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. květen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Analema Měsíce

Uznání a copyright: Image Credit & Copyright: Gyorgy Soponyai

Analema je křivka ve tvaru osmičky, kterou obdržíme, pokud vyznačíme polohu Slunce na obloze každý den ve stejnou dobu po celý rok. Trik pro zobrazení analemy Měsíce spočívá v trochu delším čekání. Měsíc se v průměru vrací na stejné místo na obloze každý den o zhruba 50 minut a 29 sekund později. Takže pokud budete fotografovat Měsíc v následujících dnech vždy o 50 minut 29 sekund později, tak v průběhu lunace, nebo lunárního měsíce získáte analemě podobnou stopu, jelikož se skutečná poloha Měsíce posouvá vzhledem k jeho skloněné a eliptické dráze. Astronom Gyorgy Soponyai si k vytvoření tohoto kompozitního obrazu lunární analemy zvolil lunární měsíc od 26 března d 18. dubna s dobrým počasím z místa poblíž svého domova v maďarském Mogyorodu. Příliš tenké s slabé fáze lunárních srpků kolem novu ovšem nebylo možné zachytit, takže chybí. Na podkladovém snímku pořízeném 27. března směrem na jihozápad jsou v dálce vidět světla Budapešti.

Seznam odkazů v popisu

  1. Analemma.com: Analema
  2. APOD: 2005-07-13 Analema Měsíce
  3. NASA: Earth's Moon
  4. Flickr.com: György Soponyai: Analemma of the Moon
  5. FourmiLab.ch: Inconstant Moon
  6. Youtube.com: Analemma of the Moon
  7. NASA: An Analemma of the Sun



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »