Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. červen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. červen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tanec Venuše a Země

Uznání videa a textu: James O'Donoghue (JAXA); Data: NASA, HORIZONS; h/t: Josef Chlachula

Venuše pokaždé, když prochází kolem Země, tak k ní přivrací stejnou stranu. Tato pozoruhodná skutečnost je známa teprve asi 50 let od doby, kdy radioteleskopy dokázaly nahlédnout pod husté Venušiny mraky a sledovat její pomalou rotaci. Dnes nastává vnitřní konjunkce, kdy jsou Venuše a Země nejblíže. Na animaci jsou vidět polohy Slunce, Venuše a Země mezi lety 2010 až 2023 na základě údajů z NASA, přičemž žluté 'rameno' bylo připevněno k povrchu Venuše, aby mohlo ukazovat její otáčení. Důvodem zvláštní rezonance v délce 1,6 roku je gravitační vliv Země na Venuši, který překvapivě dominuje slunečnímu slapovému jevu. Pokud by dnes byla Venuše vidět i navzdory záři Slunce, tak by byl vidět pouze velmi úzký srpeček. I když byla Venuše vidět doposud na večerní obloze, tak počínaje zítřkem se začne objevovat na ranní obloze, při pohledu ze Země na opačné straně Slunce.

Debata odborníků: Jak lidstvo poprvé objeví mimozemský život?

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: (P-3) Venus
  2. Harvard.edu: The Ashen Light of Venus: A century of observations by McEwen and Moore
  3. Wikipedia: Radio_telescope
  4. APOD: 2004-05-16 Venuše: Zamračené dvojče Země
  5. In-The-Sky.org: Venus at inferior solar conjunction
  6. Swin.edu.au: Inferior Conjunction
  7. Youtube.com: The Dance of Venus and Earth
  8. NASA: HORIZONS Web-Interface
  9. Wikipedia: Tidal_locking
  10. ScienceDirect.com: Atmospheric tides and the resonant rotation of Venus
  11. NASA: Sun - Our Star
  12. APOD: 2020-05-21 Fáze Venuše
  13. APOD: 2014-02-27 Měsíc ve dne s Jitřenkou
  14. NASA: Venus - Planetary Hot Spot
  15. APOD: 2020-05-29 Setkání Merkuru se srpkem Venuše

Štítky: Inferior conjunction, Země, Venuše


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »