Úvodní  >  Štítky  >  Štítek inferior conjunction

Štítek: inferior conjunction

APOD Srpky Venuše

Stejně jako Měsíc prochází fázemi, tak i Venušina Sluncem osvětlená viditelná polokoule přibývá a ubývá. Tato sekvence teleskopických snímků ilustruje postupné změny Venuše, když byla nedávno v roce 2023 vidět jako Večernice. Venuše se pohybuje na své vnitřní dráze mezi Zemí a Sluncem a když se...

APOD Atmosférický prstenec Venuše

Proč je kolem Venuše jasný prstenec? Někdy se mu říká ohnivý prstenec, je vzácný a způsobuje ho sluneční světlo viditelné kolem dokola nějakého objektu. Obvykle je vidět kolem Měsíce při prstencovém zatmění Slunce, ale ohnivý prstenec se dá také vidět kolem Venuše nebo Merkuru, když přecházejí...

APOD Tanec Venuše a Země

Venuše pokaždé, když prochází kolem Země, tak k ní přivrací stejnou stranu. Tato pozoruhodná skutečnost je známa teprve asi 50 let od doby, kdy radioteleskopy dokázaly nahlédnout pod husté Venušiny mraky a sledovat její pomalou rotaci. Dnes nastává vnitřní konjunkce, kdy jsou Venuše a Země...

APOD Fáze Venuše

Podobně jako Měsíc prochází fázemi, tak i viditelná osvětlená polokoule Venuše přibývá a zmenšuje se. Kompozitní obraz ze senímků z dalekohledu na zahradě ilustruje neustálou změnu vzhledu Venuše, kdy je nyní vidět jako Večernice, jak se tato vnitřní planeta sice stále zvětšuje, ale její srpek je...

APOD Fáze Venuše

Podobně jako prochází fázemi Měsíc, tak slunečním světlem ozářená polokoule Venuše roste a zase ubývá. Tento kompozit teleskopických snímků ilustruje neustálé změny této vnitřní planety od 20. prosince 2016 do 10. března, která je vidět na západě jako Večernice, zvětšuje se, ale její srpek...

APOD Novoroční srpek

Toto není mladý srpek Měsíce nad západním obzorem po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku zachycená za mrazivého večera 30. prosince teleobjektivem z Quebec City v Kanadě na planetě Zemi. Toto velmi jasné nebeské světlo se propadá každý večer níže do večerních červánků. Ale také roste...

APOD Venuše v blízkosti dolní konjunkce

Tento pozoruhodný snímek tenkého srpku Venuše byl pořízen 26. března za denního světla. Venuše se tehdy nacházela velice blízko své dolní konjunkce, tedy svého největšího přiblížení k přímce mezi Zemí a Sluncem. Den byl tedy vhodnou dobou k pečlivému zachycení teleskopického pohledu,...

APOD Srpky Venuše

Stejně jako Měsíc prochází fázemi, tak i Venušina Sluncem osvětlená viditelná polokoule přibývá a ubývá. Tato sekvence teleskopických snímků ilustruje postupné změny Venuše, když byla nedávno v roce 2023 vidět jako Večernice. Venuše se pohybuje na své vnitřní dráze mezi Zemí a Sluncem a když se...

APOD Atmosférický prstenec Venuše

Proč je kolem Venuše jasný prstenec? Někdy se mu říká ohnivý prstenec, je vzácný a způsobuje ho sluneční světlo viditelné kolem dokola nějakého objektu. Obvykle je vidět kolem Měsíce při prstencovém zatmění Slunce, ale ohnivý prstenec se dá také vidět kolem Venuše nebo Merkuru, když přecházejí...

APOD Tanec Venuše a Země

Venuše pokaždé, když prochází kolem Země, tak k ní přivrací stejnou stranu. Tato pozoruhodná skutečnost je známa teprve asi 50 let od doby, kdy radioteleskopy dokázaly nahlédnout pod husté Venušiny mraky a sledovat její pomalou rotaci. Dnes nastává vnitřní konjunkce, kdy jsou Venuše a Země...

APOD Fáze Venuše

Podobně jako Měsíc prochází fázemi, tak i viditelná osvětlená polokoule Venuše přibývá a zmenšuje se. Kompozitní obraz ze senímků z dalekohledu na zahradě ilustruje neustálou změnu vzhledu Venuše, kdy je nyní vidět jako Večernice, jak se tato vnitřní planeta sice stále zvětšuje, ale její srpek je...

APOD Fáze Venuše

Podobně jako prochází fázemi Měsíc, tak slunečním světlem ozářená polokoule Venuše roste a zase ubývá. Tento kompozit teleskopických snímků ilustruje neustálé změny této vnitřní planety od 20. prosince 2016 do 10. března, která je vidět na západě jako Večernice, zvětšuje se, ale její srpek...

APOD Novoroční srpek

Toto není mladý srpek Měsíce nad západním obzorem po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku zachycená za mrazivého večera 30. prosince teleobjektivem z Quebec City v Kanadě na planetě Zemi. Toto velmi jasné nebeské světlo se propadá každý večer níže do večerních červánků. Ale také roste...

APOD Venuše v blízkosti dolní konjunkce

Tento pozoruhodný snímek tenkého srpku Venuše byl pořízen 26. března za denního světla. Venuše se tehdy nacházela velice blízko své dolní konjunkce, tedy svého největšího přiblížení k přímce mezi Zemí a Sluncem. Den byl tedy vhodnou dobou k pečlivému zachycení teleskopického pohledu,...



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »