Stejně jako Měsíc prochází fázemi, tak i Venušina Sluncem osvětlená viditelná polokoule přibývá a ubývá. Tato sekvence teleskopických snímků ilustruje postupné změny Venuše, když byla nedávno v roce 2023 vidět jako Večernice. Venuše se pohybuje na své vnitřní dráze mezi Zemí a Sluncem a když se...
Proč je kolem Venuše jasný prstenec? Někdy se mu říká ohnivý prstenec, je vzácný a způsobuje ho sluneční světlo viditelné kolem dokola nějakého objektu. Obvykle je vidět kolem Měsíce při prstencovém zatmění Slunce, ale ohnivý prstenec se dá také vidět kolem Venuše nebo Merkuru, když přecházejí...
Venuše pokaždé, když prochází kolem Země, tak k ní přivrací stejnou stranu. Tato pozoruhodná skutečnost je známa teprve asi 50 let od doby, kdy radioteleskopy dokázaly nahlédnout pod husté Venušiny mraky a sledovat její pomalou rotaci. Dnes nastává vnitřní konjunkce, kdy jsou Venuše a Země...
Podobně jako Měsíc prochází fázemi, tak i viditelná osvětlená polokoule Venuše přibývá a zmenšuje se. Kompozitní obraz ze senímků z dalekohledu na zahradě ilustruje neustálou změnu vzhledu Venuše, kdy je nyní vidět jako Večernice, jak se tato vnitřní planeta sice stále zvětšuje, ale její srpek je...
Podobně jako prochází fázemi Měsíc, tak slunečním světlem ozářená polokoule Venuše roste a zase ubývá. Tento kompozit teleskopických snímků ilustruje neustálé změny této vnitřní planety od 20. prosince 2016 do 10. března, která je vidět na západě jako Večernice, zvětšuje se, ale její srpek...
Toto není mladý srpek Měsíce nad západním obzorem po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku zachycená za mrazivého večera 30. prosince teleobjektivem z Quebec City v Kanadě na planetě Zemi. Toto velmi jasné nebeské světlo se propadá každý večer níže do večerních červánků. Ale také roste...
Tento pozoruhodný snímek tenkého srpku Venuše byl pořízen 26. března za denního světla. Venuše se tehdy nacházela velice blízko své dolní konjunkce, tedy svého největšího přiblížení k přímce mezi Zemí a Sluncem. Den byl tedy vhodnou dobou k pečlivému zachycení teleskopického pohledu,...
Stejně jako Měsíc prochází fázemi, tak i Venušina Sluncem osvětlená viditelná polokoule přibývá a ubývá. Tato sekvence teleskopických snímků ilustruje postupné změny Venuše, když byla nedávno v roce 2023 vidět jako Večernice. Venuše se pohybuje na své vnitřní dráze mezi Zemí a Sluncem a když se...
Proč je kolem Venuše jasný prstenec? Někdy se mu říká ohnivý prstenec, je vzácný a způsobuje ho sluneční světlo viditelné kolem dokola nějakého objektu. Obvykle je vidět kolem Měsíce při prstencovém zatmění Slunce, ale ohnivý prstenec se dá také vidět kolem Venuše nebo Merkuru, když přecházejí...
Venuše pokaždé, když prochází kolem Země, tak k ní přivrací stejnou stranu. Tato pozoruhodná skutečnost je známa teprve asi 50 let od doby, kdy radioteleskopy dokázaly nahlédnout pod husté Venušiny mraky a sledovat její pomalou rotaci. Dnes nastává vnitřní konjunkce, kdy jsou Venuše a Země...
Podobně jako Měsíc prochází fázemi, tak i viditelná osvětlená polokoule Venuše přibývá a zmenšuje se. Kompozitní obraz ze senímků z dalekohledu na zahradě ilustruje neustálou změnu vzhledu Venuše, kdy je nyní vidět jako Večernice, jak se tato vnitřní planeta sice stále zvětšuje, ale její srpek je...
Podobně jako prochází fázemi Měsíc, tak slunečním světlem ozářená polokoule Venuše roste a zase ubývá. Tento kompozit teleskopických snímků ilustruje neustálé změny této vnitřní planety od 20. prosince 2016 do 10. března, která je vidět na západě jako Večernice, zvětšuje se, ale její srpek...
Toto není mladý srpek Měsíce nad západním obzorem po západu Slunce. Je to Venuše ve fázi srpku zachycená za mrazivého večera 30. prosince teleobjektivem z Quebec City v Kanadě na planetě Zemi. Toto velmi jasné nebeské světlo se propadá každý večer níže do večerních červánků. Ale také roste...
Tento pozoruhodný snímek tenkého srpku Venuše byl pořízen 26. března za denního světla. Venuše se tehdy nacházela velice blízko své dolní konjunkce, tedy svého největšího přiblížení k přímce mezi Zemí a Sluncem. Den byl tedy vhodnou dobou k pečlivému zachycení teleskopického pohledu,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
