Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. červen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. červen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Atmosférický prstenec Venuše

Uznání a copyright: Pete Lawrence (Digital Sky)

Proč je kolem Venuše jasný prstenec? Někdy se mu říká ohnivý prstenec, je vzácný a způsobuje ho sluneční světlo viditelné kolem dokola nějakého objektu. Obvykle je vidět kolem Měsíce při prstencovém zatmění Slunce, ale ohnivý prstenec se dá také vidět kolem Venuše nebo Merkuru, když přecházejí před naším Sluncem. Na snímku z minulého týdne Venuše ovšem nepřecházela přímo před Sluncem a úplný atmosférický prstenec způsobil ohyb slunečního světla hustou atmosférou Venuše. Venuše procházela při své vnitřní konjunkci jeden stupeň od Slunce a přesunula se z večerní na ranní oblohu. Extrémní jas blízkého Slunce činí pořízení takového snímku extrémně obtížným a tento snímek bylo možné pořídit jen s pomocí dočasného filtru, který odclonil přímé sluneční světlo. Snímek byl pořízen z města Thorton v hrabství Leicestershire ve Spojeném Království. Všudepřítomná modrá záře oblohy ukazuje na to, že byl pořízen během dne.

Sledujte APOD na: Instagramu, Facebooku, Redditu nebo na Twitteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2009-01-25 Prstencové zatmění: Prsten ohně
  2. W7ftt.net: Venus Inferior Conjunction
  3. APOD: 2019-12-25 Prstencové zatmění Slunce nad Novým Mexikem
  4. APOD: 2018-02-04 Venuše a trojitě ultrafialové Slunce
  5. APOD: 2019-12-02 Merkur kříží tiché Slunce
  6. APOD: 2012-06-11 Hudební video přechodu Venuše z SDO
  7. Twitter: Pete Lawrence: Atmosferic ring of Venus
  8. APOD: 2020-06-03 Tanec Venuše a Země
  9. Wikipedia: Refraction
  10. NASA: Venus: Atmosphere
  11. Swin.edu.au: Inferior Conjunction
  12. NASA: Sun - Our Star
  13. Youtube.com: Drone playtime - flying DJI Mavic Pro over Thornton, Leicestershire UK
  14. Wikipedia: Leicestershire
  15. Wikipedia: United_Kingdom
  16. NASA: Why Is the Sky Blue?
  17. APOD: 2006-10-30 Srpky Venuše a Měsíce

Štítky: Ring of Fire, Venuše, Inferior conjunction


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »