Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

GW Orionis: Hvězdný systém s různě skloněnými prstenci

Animation Illustration Credit: ESO, U. Exeter, S. Kraus et al., L. Calçada

Zdá se, že trojnásobný hvězdný systém GW Orionis demonstruje, že planety mohou vznikat a obíhat ve více rovinách. Naproti tomu všechny planety a měsíce v naší Sluneční soustavě obíhají v téměř stejné rovině. Tento pitoreskní systém obsahuje tři hvězdy, zborcený disk a vnitřní skloněné prstence plynu a zrnek. Animace charakterizuje systém GW Ori na základě pozorování dalekohledů Evropské jižní observatoře VLT a ALMA v Chile. První část ilustrativního videa ukazuje celkový pohled na systém ze vzdálené orbity, zatímco druhá sekvence vás zavede dovnitř skloněných prstenců, odkud se dají rozlišit tři centrální spolu obíhající hvězdy. Počítačové simulace ukazují, že hvězdy v násobných systémech jako je GW Ori by mohly disky bortit a rozložit do různých prstenců tvořících exoplanety.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Solar System Exploration
  2. APOD: 2000-10-14 Rovina ekliptiky
  3. ESO.org: The inner ring of GW Orionis: model and SPHERE observations
  4. ESO.org: New Observations Show Planet-forming Disc Torn Apart by its Three Central Stars
  5. ESO.org: ALMA and SPHERE view of GW Orionis (side-by-side)
  6. ESO.org: European Souther Observatory
  7. ESO.org: Very Large Telescope - The world's most advanced visible-light astronomical observatory
  8. AlmaObservatory.org: Atacama Large Millimeter/submillimeter Array - ALMA
  9. Wikipedia: Chile
  10. ESO.org: Artistic animation of the warped and torn apart disc of GW Orionis
  11. ESO.org: Artistic animation of the stellar movements in GW Orionis
  12. InterMountainPet.com: Foto: Tři psi s hlavami nabok :-)
  13. APOD: 1997-02-19 Mizar Binary Star
  14. Harvard.edu: A triple star system with a misaligned and warped circumstellar disk shaped by disk tearing
  15. arXiv.org: GW Ori: Interactions Between a Triple-star System and its Circumtriple Disk in Action
  16. APOD: 2019-07-10 4000 exoplanet

Štítky: GW Orionis, Disks, Vznik planety


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »