Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ozvučené pilíře v Orlí mlhovině

Uznání: NASA, ESA, & The Hubble Heritage Team (STScI/AURA);
Sonification: NASA, CXC, SAO, K. Arcand, M. Russo & A. Santaguida

Už jste někdy viděli Orlí mlhovinu ušima ? Slavná mlhovina M16 je dobře známou pastvou pro oči s jasnými mladými hvězdami, které vznikají v hloubce tmavých věžovitých struktur. Tyto světelné roky dlouhé sloupy chladného plynu a prachu se nacházejí ve vzdálenosti asi 6500 světelných let v souhvězdí Hada (Serpens). Kosmické pilíře opracovává a eroduje ultrafialové záření a silné větry z hmotných hvězd hvězdokupy uvnitř M16 a samy jsou tak odsouzeny k zániku. Turbulentní prostředí kolem hvězd, které vznikají uvnitř M16, jejíž nádherné podrobnosti jsou zaznamenány v kombinaci se snímky z Hubbla (viditelný) a z Chandry (rentgenový), se nejspíš podobá prostředí, ze kterého vzniklo naše vlastní Slunce. Na videu, si můžete poslechnout hvězdy a prach, přičemž se poloha sonifikace pohybuje zleva doprava a svisle jsou výšky.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Eagle_Nebula
  2. APOD: 2016-04-24 M16: Pilíře stvoření hvězd
  3. NASA: What is a light-year and how is it used?
  4. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  5. Youtu.be: _v_
  6. Wikipedia: Serpens
  7. NASA: Ultraviolet Waves
  8. APOD: 2018-06-20 Sloupy v Orlí mlhovině infračerveně
  9. APOD: 2019-08-10 M16 podrobně
  10. SI.edu: _zaznamenány_
  11. NASA: Hubble Space Telescope
  12. NASA: Visible Light
  13. NASA: X-Rays
  14. NASA: Sun - Our Star
  15. Instagram.com: _videu_
  16. SI.edu: _sonifikace_
  17. Wikipedia: Pitch_(music)

Štítky: Sonifikace, M16, Orlí mlhovina


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »