Mlhovina Velký krocan

Tento tvůrčí pohled zaplňuje mlhovina Velký krocan, která překvapivě připomíná Velkou mlhovinu v Orionu. Pokud by to byla Mlhovina v Orionu, tak by se pochopitelně jednalo o naši nejbližší velkou hvězdnou porodnici na okraji velkého molekulárního mračna ve vzdálenosti zhruba 1500 světelných let. Mlhovina v Orionu je též známá jako M42 a je vidět očima jako střední "hvězda" v meči lovce Oriona, což je souhvězdí, které nyní na pozemské obloze vychází večer. Hvězdné větry z kup nově zrozených hvězd rozptýlených po Mlhovině v Orionu opracovávají svoje hřebeny a dutiny, které jsou vidět na dobře známých teleskopických snímcích. Mlhovina Velký krocan velikostí podobná mlhovině v Orionu byla zobrazena s rozměrem asi 13 světelných let. Mějte se dobře a dejte na sebe pozor.
Poznámka překladatele: Dnes je čtvrtý čtvrtek v listopadu, v USA se slaví Den díkůvzdání a na slavnostní tabuli bývá většinou krocan.

Seznam odkazů v popisu

APOD: 2013-11-01 NGC 7841: Mlhovina Kouř v souhvězdí Frustriaus
APOD: 2009-08-26 Klasické mlhoviny v Orionu
APOD: 2019-11-22 Vychází Orion
CalTech.edu: Multiwavelength Orion Nebula

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.

Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. listopad 2020

Mlhovina Velký krocan

15. vesmírný týden 2026

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS