Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. březen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. březen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdy nad soptícím vulkánem

Uznání a copyright: Giuseppe Vella

Etna je aktivní sopkou po stovky tisíc let. Sopka se nachází na italské Sicílii a dokáže vytvářet kilometr vysoké fontány lávy. Nejen že je Etna jedním z nejaktivnějších vulkánů na Zemi, ale se svou přes 50 kilometrů velkou základnou a výškou téměř 3 kilometry je i jednou z největších sopek. Na snímku je erupce minulý měsíc, láva vystřeluje vzhůru a zároveň toky žhavé lávy po svazích sopky stékají dolů. Nahoře jsou vidět jednak nejspíš stopy družic a v dálce je obloha posetá starodávnými hvězdami. Tato sopečná erupce byla natolik silná, že musela být uzavřena blízká letiště, aby se letadla vyhnula letu přes nebezpečnou vlečku vulkanického kouře. Popředí a pozadí snímku byly zachyceny stejnou kamerou postupně a ze stejného místa.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Mount_Etna#Geological_history
  2. LearnOnTheInternet.co.uk: Mount Etna
  3. Wikipedia: Italy
  4. Youtu.be: Sicily, Italy ???????? - by drone [4K]
  5. APOD: 2005-10-02 Magma bublající z Etny
  6. VolcanoLive.com: World's Most Active Volcanoes - John Seach
  7. NASA: Earth
  8. Youtu.be: Etna Volcano - Sicily, Italy ???????? - by drone in 8K UHD
  9. Instagram.com: peppe.vella_photography • L'Etna regala emozioni...
  10. APOD: 2002-01-21 Sopka s polární září na Islandu
  11. Youtube.com: Lava flows in Pahoa - Eruption Update
  12. StarCircleAcademy.com: Why your Streak is (probably) NOT a Meteor
  13. ESO.org: How old are the stars?
  14. EuroWeeklyNews.com: Catania Airport forced to close after Mount Etna volcano eruption
  15. HiConsumption.com: Foto: Lev a lvíček :-)

Štítky: Mt. Etna, Láva, Hvězdy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »