Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. květen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. květen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 4565: Galaxie z boku

Uznání a copyright: CFHT, Coelum, MegaCam, J.-C. Cuillandre (CFHT) & G. A. Anselmi (Coelum)

Je naše Galaxie Mléčná dráha také tak tenká? Velkolepá spirální galaxie NGC 4565 je z planety Země vidět z boku. Pro svůj úzký profil je NGC 4565 též známá jako Jehlová galaxie a pro svou jasnost je častou zastávkou teleskopických toulek severní oblohou ve slabém, ale dobře učesaném souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices). Na ostrém barevném snímku je vidět hranaté a vyduté centrální jádro této spirální galaxie proťaté neprůhlednými pásy prachu, které se proplétají tenkou galaktickou rovinou NGC 4565. V pěkném zorném poli je celý výběr dalších galaxií pozadí. NGC 4565 se považuje za podobnou s naší vlastní galaxií Mléčnou dráhou, nachází se asi 40 miliónů světelných roků daleko a měří zhruba 100 000 světelných roků. NGC 4565 se dá snadno spatřit i malým dalekohledem, takže nadšení pozorovatelé oblohy ji považují za výrazný objekt na nebi, který Messier minul.

Seznam odkazů v popisu

  1. SEDS.org: NGC 4565
  2. ESO.org: Spiral galaxy NGC 4565
  3. Wikipedia: NGC_4565
  4. DibonSmith.com: Coma Berenices
  5. Hawaii.edu: CFHT Astronomy Image Of The Month - June 2018
  6. arXiv.org: Structural Analogs of the Milky Way Galaxy: Stellar Populations in the Boxy Bulges of NGC 4565 and NGC 5746
  7. NASA: Hubble Sees the Needle Galaxy, Edge-on and Up Close
  8. PinImg.com: Foto: Výběr kočiček :-)
  9. APOD: 2020-07-26 Let Hubblovým ultrahlubokým polem
  10. SWIN.edu.au: Cosmos - The SAO Encyclopedia of Astronomy: Milky Way
  11. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  12. APOD: 2004-08-08 Rozjímání pod oblohou
  13. APOD: 2008-04-19 Messierův maraton

Štítky: Ngc 4565, Ngc 4565, Jehlová galaxie, Jehlová galaxie, Edge-on galaxy, Edge-on galaxy


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »