< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Sever Mlhoviny v Lodním kýlu

Uznání a copyright: Roberto Colombari

Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina) je domovem podivných hvězd a ikonických mlhovin. Tato obrovská hvězdotvorná oblast pojmenovaná po svém domovském souhvězdí je větší a jasnější, než Velká mlhovina v Orionu, ale je méně známá, protože je hluboko na jihu a protože většina lidstva žije vysoko na severu. Na snímku je do velkých podrobností vidět nejsevernější část Mlhoviny v Lodním kýlu. K viditelným mlhovinám patří půlkruh filamentů kolem Wolf-Rayetovy hvězdy 23 (WR23) daleko vlevo. Vlevo od středu je mlhovina Gabriela Mistral, kterou tvoří emisní mlhovina zářícího plynu (IC 2599) kolem malé otevřené hvězdokupy NGC 3324. Nad středem snímku je větší hvězdokupa NGC 3293 a vpravo vedle ní je poměrně slabá emisní mlhovina s označením Loden 153. Nejslavnější obyvatel Mlhoviny v Lodním kýlu ovšem není vidět. Už mimo snímek vpravo dole je jasná, nevyzpytatelná, k záhubě odsouzená hvězda známá jako Eta Carinae, kdysi jedna z nejjasnějších hvězd na obloze, která má někdy v několika příštích miliónech let vybuchnout jako supernova.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-05-07 Velká mlhovina v Lodním kýlu
  2. Wikipedia: Carina_(constellation)
  3. APOD: 2017-11-29 M42: Velká mlhovina v Orionu
  4. WashingtonPost.com: The World's Population in 2000
  5. Fast-Aio.net: AROUND ETA CARINAE
  6. APOD: 2009-05-24 Panorama mlhoviny Carina z Hubbla
  7. AstrodonImaging.com: Bubble Around Wolf-Rayet 23
  8. Wikipedia: Wolf–Rayet star
  9. Telescope.live: Jan Scheers: GABRIELA MISTRAL NEBULA
  10. Wikipedia: Gabriela_Mistral
  11. Wikipedia: Emission_nebula
  12. Wikipedia: NGC_3324
  13. APOD: 2021-02-08 WR32 a mezihvězdná mračna v Lodným kýlu
  14. Wikipedia: NGC_3293
  15. PinImg.com: Foto: Kočičí královna :-)
  16. Wikipedia: Carina_Nebula
  17. Wikimedia: File:Carina Nebula by Harel Boren (151851961, modified).jpg
  18. Wikipedia: Eta_Carinae
  19. Harvard.edu: Eta Carina: What was the Great Eruption in the 19th Century?
  20. NASA: Supernovae

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Star-formation, Mlhovina Lodní záď, Mlhovina Gabriela Mistral

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »