Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sever Mlhoviny v Lodním kýlu

Uznání a copyright: Roberto Colombari

Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina) je domovem podivných hvězd a ikonických mlhovin. Tato obrovská hvězdotvorná oblast pojmenovaná po svém domovském souhvězdí je větší a jasnější, než Velká mlhovina v Orionu, ale je méně známá, protože je hluboko na jihu a protože většina lidstva žije vysoko na severu. Na snímku je do velkých podrobností vidět nejsevernější část Mlhoviny v Lodním kýlu. K viditelným mlhovinám patří půlkruh filamentů kolem Wolf-Rayetovy hvězdy 23 (WR23) daleko vlevo. Vlevo od středu je mlhovina Gabriela Mistral, kterou tvoří emisní mlhovina zářícího plynu (IC 2599) kolem malé otevřené hvězdokupy NGC 3324. Nad středem snímku je větší hvězdokupa NGC 3293 a vpravo vedle ní je poměrně slabá emisní mlhovina s označením Loden 153. Nejslavnější obyvatel Mlhoviny v Lodním kýlu ovšem není vidět. Už mimo snímek vpravo dole je jasná, nevyzpytatelná, k záhubě odsouzená hvězda známá jako Eta Carinae, kdysi jedna z nejjasnějších hvězd na obloze, která má někdy v několika příštích miliónech let vybuchnout jako supernova.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-05-07 Velká mlhovina v Lodním kýlu
  2. Wikipedia: Carina_(constellation)
  3. APOD: 2017-11-29 M42: Velká mlhovina v Orionu
  4. WashingtonPost.com: The World's Population in 2000
  5. Fast-Aio.net: AROUND ETA CARINAE
  6. APOD: 2009-05-24 Panorama mlhoviny Carina z Hubbla
  7. AstrodonImaging.com: Bubble Around Wolf-Rayet 23
  8. Wikipedia: Wolf–Rayet star
  9. Telescope.live: Jan Scheers: GABRIELA MISTRAL NEBULA
  10. Wikipedia: Gabriela_Mistral
  11. Wikipedia: Emission_nebula
  12. Wikipedia: NGC_3324
  13. APOD: 2021-02-08 WR32 a mezihvězdná mračna v Lodným kýlu
  14. Wikipedia: NGC_3293
  15. PinImg.com: Foto: Kočičí královna :-)
  16. Wikipedia: Carina_Nebula
  17. Wikimedia: File:Carina Nebula by Harel Boren (151851961, modified).jpg
  18. Wikipedia: Eta_Carinae
  19. Harvard.edu: Eta Carina: What was the Great Eruption in the 19th Century?
  20. NASA: Supernovae

Štítky: Star-formation, Mlhovina Lodní záď, Mlhovina Gabriela Mistral


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »