Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. květen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. květen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přelet rakety zčeřeným Sluncem

Uznání a copyright: Michael Cain

Start rakety při východu Slunce může vést k neobvyklým, ale zajímavým snímkům, na kterých je vidět raketa i Slunce. To byl i případ rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, která minulý měsíc startovala z Kennedyho kosmického střediska NASA a na nízkou orbitu Země vynášela dalších 53 družic Starlink. Na snímku ze startu jsou vidět zářící spaliny už za jejich projekcí na vzdálené Slunce, raketa samotná vypadá podivně zubatá a na spodním okraji Slunce jsou zvláštní kapkovité vlnky. Fyzikální příčinou všech těchto jevů jsou kapsy relativně horkého nebo řídkého vzduchu, které odklánějí sluneční světlo méně, než kapsy poměrně chladného a hustšího vzduchu: refrakce. Slunce vlevo nahoře pomalu přechází aktivní oblast slunečních skvrn 3014, aniž by si byla této pozemské podívané vědoma.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Falcon_9
  2. SpaceX.com: SpaceX - Mission
  3. Youtu.be: On Wednesday, May 18 at 6:59 a.m. ET, SpaceX launched 53 Starlink satellites from Launch Complex 39A (LC-39A) at Kennedy Space Center in Florida.
  4. NASA: Kennedy Space Center
  5. NASA: To Understand Low-Earth Orbit, Look to Mt. Everest
  6. SpaceX.com: STARLINK MISSION Sl4-18
  7. Wikipedia: Starlink
  8. Instagram.com: mdcainjr: SpaceX launches just after sunrise setting up this gorgeous transit shot.
  9. APOD: 2019-04-20 Start rakety Falcon Heavy zblízka
  10. NASA: All about the Sun!
  11. Hubspot.net: Foto: Dogs-tilting-their-heads :-)
  12. APOD: 2012-04-22 Tekoucí písečné duny barchany na Marsu
  13. PressConnects.com: Why do we see waves on hot objects?
  14. ScientificAmerican.com: What causes a mirage?
  15. Youtu.be: Refraction - Science experiment
  16. APOD: 2015-06-29 Přechod skupiny skvrn AR 2339 přes Slunce
  17. SpaceWeather.com: 18may22/hmi1898.gif

Štítky: Falcon 9, Slunce, Ripples


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »