Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. květen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. květen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přelet rakety zčeřeným Sluncem

Uznání a copyright: Michael Cain

Start rakety při východu Slunce může vést k neobvyklým, ale zajímavým snímkům, na kterých je vidět raketa i Slunce. To byl i případ rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, která minulý měsíc startovala z Kennedyho kosmického střediska NASA a na nízkou orbitu Země vynášela dalších 53 družic Starlink. Na snímku ze startu jsou vidět zářící spaliny už za jejich projekcí na vzdálené Slunce, raketa samotná vypadá podivně zubatá a na spodním okraji Slunce jsou zvláštní kapkovité vlnky. Fyzikální příčinou všech těchto jevů jsou kapsy relativně horkého nebo řídkého vzduchu, které odklánějí sluneční světlo méně, než kapsy poměrně chladného a hustšího vzduchu: refrakce. Slunce vlevo nahoře pomalu přechází aktivní oblast slunečních skvrn 3014, aniž by si byla této pozemské podívané vědoma.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Falcon_9
  2. SpaceX.com: SpaceX - Mission
  3. Youtu.be: On Wednesday, May 18 at 6:59 a.m. ET, SpaceX launched 53 Starlink satellites from Launch Complex 39A (LC-39A) at Kennedy Space Center in Florida.
  4. NASA: Kennedy Space Center
  5. NASA: To Understand Low-Earth Orbit, Look to Mt. Everest
  6. SpaceX.com: STARLINK MISSION Sl4-18
  7. Wikipedia: Starlink
  8. Instagram.com: mdcainjr: SpaceX launches just after sunrise setting up this gorgeous transit shot.
  9. APOD: 2019-04-20 Start rakety Falcon Heavy zblízka
  10. NASA: All about the Sun!
  11. Hubspot.net: Foto: Dogs-tilting-their-heads :-)
  12. APOD: 2012-04-22 Tekoucí písečné duny barchany na Marsu
  13. PressConnects.com: Why do we see waves on hot objects?
  14. ScientificAmerican.com: What causes a mirage?
  15. Youtu.be: Refraction - Science experiment
  16. APOD: 2015-06-29 Přechod skupiny skvrn AR 2339 přes Slunce
  17. SpaceWeather.com: 18may22/hmi1898.gif

Štítky: Falcon 9, Slunce, Ripples


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »