Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaxie M94 s překotnou tvorbou hvězd z Hubbla

Uznání: ESA/Hubble & NASA

Proč má tato galaxie prstenec jasných modrých hvězd? Krásný vesmírný ostrov Messier 94 se nachází zhruba 15 milionů světelných roků daleko v severním souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici). Zepředu viděná spirální galaxie je populárním cílem pozemských astronomů, měří asi 30 000 světelných roků a její spirální ramena se vinou vně jejího širokého disku. Ovšem pohled z Hubblova kosmického dalekohledu zabírá přes centrální oblast M94 asi 7000 světelných roků. Na podrobném záběru vyniká jasné kompaktní jádro galaxie, výrazné vnitřní pásy prachu a pozoruhodný namodralý prstenec mladých hmotných hvězd. Všechny hvězdy v prstenci jsou pravděpodobně mladší než 10 milionů let, což naznačuje, že galaxie M94 zakouší období překotné tvorby hvězd z plynu ve spirále. Kruhové vlny modrých hvězd se pravděpodobně šíří směrem ven poté, co je vyvolala gravitace a rotace hmoty rozložené v oválu. Jelikož se M94 nachází poměrně blízko, tak astronomové mohou lépe zkoumat podrobnosti v prstenci překotné tvorby hvězd.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Messier_94
  2. Wikipedia: Canes_Venatici
  3. NASA: Earth
  4. NASA: What Is a Light-Year?
  5. APOD: 2010-01-14 M94 z nové perspektivy
  6. ESAHubble.org: Starburst galaxy Messier 94
  7. APOD: 2015-05-26 Galaxie M94 s překotně vznikajícími hvězdami
  8. ESAHubble.org: Zoomable: Starburst galaxy Messier 94
  9. APOD: 2018-03-22 NGC 253: Prašný vesmírný ostrov
  10. Redd.it: Foto: Křeček :-)
  11. APOD: 2019-10-09 NGC 7714: Překotné vznikání hvězd po galaktické srážce
  12. Harvard.edu: Secular Evolution and the Formation of Pseudobulges in Disk Galaxies
  13. Harvard.edu: Secular Evolution And The Growth of Pseudobulges In Disk Galaxies
  14. APOD: 2018-10-09 NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla
  15. IAU.org: Careers in Astronomy
  16. Harvard.edu: Ultraviolet Signposts of Resonant Dynamics in the Starburst-ringed SAB Galaxy M94 (NGC 4736)

Štítky: M94, Starburst galaxy, Spirální galaxie


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »