Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. srpen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. srpen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdná brána Mléčná dráha

Uznání a copyright: Maxime Oudoux

Na obloze je obrovská hvězdná brána, kterou procházíte dvakrát denně. Tou hvězdnou branou je ve skutečnosti naše Galaxie Mléčná dráha a je patrné, že skrze ni nás pohání rotace Země. Centrální pás naší Mléčné dráhy je typicky jeví jako slabý pás táhnoucí se po obloze, který je ovšem vidět jen daleko od jasných světel měst. Na širokoúhlém snímku s dlouhou expozicí z tmavého místa, jako je tento, je však centrální rovina Mléčné dráhy snadno vidět. Tento snímek je digitální kompozit z četných expozic pořízených stejnou noc stejnou kamerou, ale využívá stereografickou projekci, díky níž se Mléčná dráha jeví jako obří kruhový portál. Uvnitř oblouku naší Galaxie, který připomíná hvězdnou bránu, se nachází slabý pruh zvířetníkového světla, tedy slunečního světla odráženého prachem v naší Sluneční soustavě. V popředí jsou kaktusy a suché skály, které se nacházejí v drsném terénu vysoké chilské chilské, pouště nedaleko od observatoře El Sauce a stavící se observatoře Vera Rubin, která by měla začít běžný provoz v roce 2024.

Seznam odkazů v popisu

  1. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  2. APOD: 2011-07-10 Pás Mléčné dráhy
  3. NASA: The Milky Way Galaxy
  4. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  5. DarkSky.org: IDA - International Dark-Sky Association
  6. Instagram.com: max_oudoux: Obstech - Observatorio El Sauce - STARGATE
  7. Wikipedia: Stereographic_map_projection
  8. APOD: 2014-07-29 Nebeská brána na Novém Zélandu
  9. NASA: The Milky Way Galaxy
  10. Wikipedia: File:Sg1stargatefront.jpg
  11. APOD: 2020-03-09 Mléčná dráha a zvířetníkové světlo nad Chile
  12. Wikipedia: Cosmic_dust
  13. NASA: Solar System Exploration
  14. Wikipedia: Cactus
  15. Wikipedia: Chile
  16. Youtu.be: El Sauce Observatory, Chile
  17. Telescope.live: El Sauce Observatory, Chile (CHI) – Telescope Live Help Center
  18. Wikipedia: Vera_C._Rubin_Observatory
  19. LSST.org: Rubin Observatory Project Schedule

Štítky: Mléčná dráha, Hvězdná brána, Zvířetníkové světlo


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »