Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. srpen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. srpen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdná brána Mléčná dráha

Uznání a copyright: Maxime Oudoux

Na obloze je obrovská hvězdná brána, kterou procházíte dvakrát denně. Tou hvězdnou branou je ve skutečnosti naše Galaxie Mléčná dráha a je patrné, že skrze ni nás pohání rotace Země. Centrální pás naší Mléčné dráhy je typicky jeví jako slabý pás táhnoucí se po obloze, který je ovšem vidět jen daleko od jasných světel měst. Na širokoúhlém snímku s dlouhou expozicí z tmavého místa, jako je tento, je však centrální rovina Mléčné dráhy snadno vidět. Tento snímek je digitální kompozit z četných expozic pořízených stejnou noc stejnou kamerou, ale využívá stereografickou projekci, díky níž se Mléčná dráha jeví jako obří kruhový portál. Uvnitř oblouku naší Galaxie, který připomíná hvězdnou bránu, se nachází slabý pruh zvířetníkového světla, tedy slunečního světla odráženého prachem v naší Sluneční soustavě. V popředí jsou kaktusy a suché skály, které se nacházejí v drsném terénu vysoké chilské chilské, pouště nedaleko od observatoře El Sauce a stavící se observatoře Vera Rubin, která by měla začít běžný provoz v roce 2024.

Seznam odkazů v popisu

  1. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  2. APOD: 2011-07-10 Pás Mléčné dráhy
  3. NASA: The Milky Way Galaxy
  4. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  5. DarkSky.org: IDA - International Dark-Sky Association
  6. Instagram.com: max_oudoux: Obstech - Observatorio El Sauce - STARGATE
  7. Wikipedia: Stereographic_map_projection
  8. APOD: 2014-07-29 Nebeská brána na Novém Zélandu
  9. NASA: The Milky Way Galaxy
  10. Wikipedia: File:Sg1stargatefront.jpg
  11. APOD: 2020-03-09 Mléčná dráha a zvířetníkové světlo nad Chile
  12. Wikipedia: Cosmic_dust
  13. NASA: Solar System Exploration
  14. Wikipedia: Cactus
  15. Wikipedia: Chile
  16. Youtu.be: El Sauce Observatory, Chile
  17. Telescope.live: El Sauce Observatory, Chile (CHI) – Telescope Live Help Center
  18. Wikipedia: Vera_C._Rubin_Observatory
  19. LSST.org: Rubin Observatory Project Schedule

Štítky: Mléčná dráha, Hvězdná brána, Zvířetníkové světlo


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »