Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. srpen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. srpen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Meteor a Mléčná dráha nad Středozemním mořem

Uznání a copyright: Julien Looten

Díky pečlivému plánování se tato noční krajina stala památeční. Za prvé, samotná noc byla vybrána v době začátku letošního meteorického roje Perseid. Dále byla vybrána noční doba ještě před východem jasného Měsíce, který bude jasnosti noční oblohy dominovat. Skalnatá pláž Středozemního moře v Le Dramont ve Francii byla vybrána jako malebné popředí. Ostrov île d’Or se v té době nacházel poblíž zlověstně vypadajícího a klesajícího centrálního pásu naší Galaxie Mléčné dráhy. Jakmile bylo vše připraveno a počasí přálo, tak byly všechny snímky pro tuto zdánlivě surrealistickou noční krajinu pořízeny během 15 minut. Ovšem už nemůže být vidět, že té noci astrofotograf tam přišel i se svým otcem, který sice neovládá moderní techniky fotografování oblohy, ale kdysi své dítě o obloze poučil.

Galerie meteorického roje Perseid 2022: Pozoruhodná podání do APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Perseids
  2. APOD: 2020-02-24 __jasného_Měsíce_
  3. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  4. Wikipedia: Mediterranean_Sea
  5. Wikipedia: France
  6. Youtu.be: L'Île d'Or en Drone
  7. Wikipedia: Île_d'Or
  8. NASA: What Is a Galaxy?
  9. NASA: The Milky Way Galaxy
  10. Flickr.com: Julien Looten: Perseids and Milky Way over the Mediterranean
  11. Shopify.com: Foto: Kočička se zakrytýma očima :-)
  12. NASA: Night Sky Network

Štítky: Meteor, Mléčná dráha, Mediterranean Sea


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »